Ústecký kraj, Mostecko - Česko je tradičně hokejovou zemí. Hokej je zde stále jedním z nejsledovanějších sportů, a to i přes pokles úspěšnosti reprezentace v poslední dekádě. Fanoušci jednotlivých klubů se pochopitelně neustále hecují, kde se hokej hraje lépe.
Tyto šarvátky možná brzy ukončí (nebo opět rozproudí) vědecká studie geografů z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Vladana Hrušky a jeho studenta Vojtěcha Červinky.
„S Vojtou, samozřejmě, také patříme mezi hokejové nadšence, ale protože jsme zároveň geografové, rozhodli jsme se udělat přítrž našim sporům vědecky,“ říká s úsměvem odborný asistent katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP Mgr. Vladan Hruška, Ph.D., a současně vysvětluje: „Analyzovali jsme proto nominace české hokejové reprezentace na klíčové turnaje, jako jsou mistrovství světa, olympijské hry a světový pohár od doby jejich vzniku po rozpadu Československa (tj. od roku 1993) až do roku 2019. U všech nominovaných jsme pak sledovali místo rodiště, místo působení v mládežnické a juniorské kategorii, a také klub, ze kterého daný hráč vstoupil poprvé do reprezentace.“
Celkově tak výzkumníci UJEP pracovali se souborem 250 reprezentantů. Následně údaje shrnuli do území okresů a analyzovali. Aby však data byla mezi okresy porovnatelná, přepočítali je na počet obyvatel daného okresu.
Po přepočtu na obyvatele dominuje Mostecko!
Okresy dle narození reprezentantů Česka v ledním hokeji
Z pohledu rodiště reprezentantů jsou „úrodné“ Kraj Vysočina a Jihočeský kraj, rodiče ale své kluky vodili na první tréninky také v okrese Most, na Kladně, v Plzni, Pardubicích a ve Zlíně. Ač se 10 % všech reprezentantů narodilo v Praze, s ohledem na přepočet na obyvatele všem okresům dominuje v tomto žebříčku okres Most, kde sídlí litvínovský hokejový klub.
Dominance Litvínova (resp. okresu Most) byla potvrzena i v mládežnických kategoriích, kde většinovou část začátku své kariéry strávilo v přepočtu na obyvatele nejvíce reprezentantů. Těsně je pak následován jinou mekkou hokeje v Česku – Kladnem. I přesto, že se v některých okresech téměř nikdy nehrála vrcholná soutěž, dokázaly tamní kluby – jako třeba v Písku, Jindřichově Hradci či v Havlíčkově Brodě – připravit poměrně vysoký počet reprezentantů. Naproti tomu jako „nehokejové“ se jeví některé okresy Plzeňského a Libereckého kraje.
Při pohledu na místa juniorského působení reprezentantů (tedy posledního stupně před vstupem do kategorie dospělých) dochází k jejich koncentraci do několika málo míst. Stále přetrvává význam okresů Most (potažmo Litvínova) a Kladno, ale profilují se i České Budějovice a Pardubice, pravděpodobně vysávající talenty z jiných klubů v jižních Čechách popř. na Vysočině. Určitou hokejovou pouští je v tomto ohledu Karlovarský kraj, který nezaznamenal žádného reprezentanta.
Ještě více se prostorové působení reprezentantů koncentruje při pohledu na okresy (kluby), ze kterých byli poprvé nominovaní do reprezentace. Jak však zmiňuje Mgr. Vojtěch Červinka: „V průběhu celého výzkumu jsme si uvědomovali, že sledované období je příliš dlouhé a po tu dobu se situace na české klubové scéně zásadně změnila – stejně tak, jako se změnila i socioekonomická situace českých regionů.“
Situace se mění
Okresy, ze kterých byli nominováni hráči do reprezentace v období 1993–2005.
Proto vědci nástup do reprezentace rozdělili na dvě sledovaná období. V letech 1993–2005 bylo do reprezentace nominováno celkem 92 hráčů, z toho 24 z Prahy a dalších 13 z Litvínova, který v relativním pohledu v tomto období silně dominuje, spolu s Kladnem a zpočátku i armádní Jihlavou. Poměrně silná také byla pozice Zlína a Pardubic.
V následujícím období se však situace zcela mění a klesá dominance tradičních klubů ovlivněná již z předchozích let poklesem finanční podpory ze strany tradičních průmyslových podniků v Litvínově a Kladně. Na druhé straně na scénu nastupují do té doby méně úspěšné a známé kluby (Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, aj.). Rostoucí globální integrace hokeje navíc způsobuje, že je více hráčů poprvé do reprezentace nominováno ze zahraničních klubů než z těch českých. Z mapy zcela mizí Jihlava (a s ní de facto celý kraj Vysočina), Kladno, Vsetín. Určitý význam si zachovává Litvínov, který se však o svou mocenskou pozici musí dělit s Karlovými Vary či Chomutovem. Naopak roste vliv Plzně a na mapu se po dlouhé době vrací tradiční klub z Brna.
„Během novodobé české hokejové historie tedy v kvalitě hráčů nejprve dominovaly tradiční kluby jako Kladno a Litvínov, které svou moc vybudovaly ještě za socialistického období. Postupem času se produkce hokejových talentů značně prostorově rozptýlila nejen do jiných českých měst, ale také i do jiných zemí světa,“ uzavírá Vladan Hruška.
