Skryje/Středočeský kraj – V okolí Skryjí, v kambriu, což je asi 530 milionů let, bývalo moře. I když bylo studené, bylo plné života. Žili tu měkkýši, ramenonožci, ostnokožci a také trilobiti. Dnes je zde naučná stezka Po stopě trilobita. Repliky trilobitů jsou podél cest. Na místě jsou i lokality, kde si návštěvníci můžou úlomky trilobitů najít. Hledačské štěstí jsme zkusili i my.
1. zastávka - Auta jsme nechali na placeném parkovišti uprostřed Skryjí. Vrátili jsme se zpět po silnici. Asi po 1 km jsme v zatáčce potkali první zastávku a to nejstarší část skryjsko-tyřovického kambria. „Vystupují zde bazální členy skryjsko-týřovického sedimentárního kambria od milečských slepenců přes „orthisové“ pískovce až po týřovické slepence. Ve spodní části jsou v profilu hrubozrnné pískovce až slepence (milečské), složené čistě z křemenného materiálu, které zhruba po 7 metrech přejdou do cca dvoumetrové mocné polohy vrstevnatých pískovců, dříve označovaných jako „orthisové“. Toto jméno je odvozeno z „orthidního“ ramenonožce Pompeckium Kuthani.. Tyto pískovce jsou v horní část ukončeny následnou polohou týřovických slepenců . Ty se dále skládají převážně z valounů drob, silicitů (buližníků) a křemene. Podloží profilu je tvořeno proterozoickým spilitem, který v současné době vystupuje jen pod silnicí,“ vysvětlil nám geolog a průvodce Jan Macháček.
Tady jsme zkameněliny nehledali.
Foto: Jan Macháček
2. zastávka - Pokračovali jsme dolů po silnici až k mostu a poté vpravo na suťovou stráň, kde je lokalita Skryje Luh. Právě tady se v suti dá najít velké množství úlomků trilobitů. A našli jsme i my! Jednalo se hlavně o části hlavy, žebra nebo lícní trny. „Prosím, nerozbíjejte tady skalky, sbírejte jen v suti,“ žádá všechny návštěvníky geolog.
Zdejší zkameněliny jsou ze středního kambria, tedy i 530 mil let staré. „Tehdy Čechy byly na jižní polokouli někde kolem 50té rovnoběžky. Moře tu bylo studené, přesto plné života. Drtivou většinou jsou zde trilobiti, najdou se tu ale i další zkameněliny,“ popsal místo Jan Macháček.
Nálezy úlomků trilobitů. Foto: Jitka Fárová
Naučná stezka Po stopách trilobita. Foto: Jitka Fárová
3. zastávka - Zpět do Skryjí jsme se vrátili po naučné stezce Po stopě trilobita. Po obědě jsme pokračovali po modré značce ke Skryjským jezírkům. Nejprve jsme šli pro říční terase řeky Berounky staré cca milion let a pak dál lesem. Cestou v lesem jsme procházeli další lokalitou Dlouhá hora, kde i tady jsme našli pár stop po trilobitech.
Výlet k jezírkům nám překazila voda. Cesta podél skály byla totiž zatopená. Dá se k nim ale dostat jinou cestou z druhé strany od Podmokelského mlýn. Je tam i malé parkoviště.
Foto: Jan Macháček
4. zastávka - Naše cesta skončila ve Skryjích u místního muzea. Bohužel jsme neměli rezervaci ani domluvenou prohlídku, tak snad příště.
Francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande věnoval většinu svého života studiu českých prvohorních skal a zkamenělin ve středních Čechách. Také cestoval po nalezištích po Evropě a zkameněliny porovnával s těmi českými. Tuto rozsáhlou sbírku najdete právě s tomto muzeu.
V okolí můžete navštívit také hrad Týřov, Krakovec nebo Křivoklát. Po proudu je oblíbená hospoda U rozvědčíka a v Branově stojí dům, kde žil spisovatel Ota Pavel.
Hrad Krakovec. Foto: Jitka Fárová
