ČR – Nadcházející víkend 10.–12. ledna se mohou lidé zapojit do již sedmého ročníku Ptačí hodinky. V projektu občanské vědy České společnosti ornitologické (ČSO) každoročně sčítají ptáky (nejen) na krmítku desítky tisíc lidí, kteří tak pomáhají zjistit více o chování zimujících ptáků. Do loňského ročníku se zapojilo rekordních 35 tisíc lidí, kteří pozorovali téměř 800 tisíc ptáků.
Nekorunovanou královnou krmítek je dlouhodobě sýkora koňadra, která zatím pokaždé obsadila první příčku, co se týče počtu pozorování. Kromě běžných zimujících druhů, jako jsou právě koňadry, kosi nebo zvonci, se mohou lidé stále častěji setkat také např. s rehky domácími či špačky, kteří běžně tráví zimu ve Středomoří. Změna klimatu způsobuje, že stále více jedinců dříve tažných druhů přečkává zimu u nás. Podrobné info o Ptačí hodince je na ptacihodinka.cz.
Jak se do sčítání zapojit, to vysvětluje Filip Tuháček, koordinátor Ptačí hodiny z ČSO: „Zúčastnit se může opravdu každý. Stačí, když si kdykoli od pátku do neděle vyhradíme hodinu času na pozorování. Druhy, které vidíme, pak zaznamenáme do online formuláře na ptacihodinka.cz.“
Při sčítání je důležité započítat vždy nejvyšší prokazatelný počet jedinců daného druhu, který se objeví v našem zorném poli. „Vidíme například nejprve dva vrabce polní, za chvíli je jich tam pět a po chvíli už jen jeden? Zapišme si u vrabce pětku jako nejvyšší počet pozorovaný v jeden okamžik. Tím se vyhneme tomu, že bychom nějakého ptáka započítali dvakrát,“ říká Tuháček.
Občas se může stát, že se během 60 minut vyhrazených pro sčítání neobjeví žádný pták. Tuháček nabádá, aby se i takováto pozorování lidé neostýchali odeslat. „Tato data jsou pro nás velmi cenná. Ptačí hodinka není soutěž, kdo zaznamená nejvíce druhů, ale vědecký výzkum, a tak je důležité vědět třeba i to, že se někde v určitý čas žádní ptáci nevyskytují.“
Pokud má člověk problém s rozpoznáním druhů, může se předem připravit. „Na webu Ptačí hodinky máme materiály, které lidem pomohou rozpoznat nejčastější druhy, které létají na krmítka. Pokud si chtějí účastníci ověřit znalosti, mohou zkusit i některý z kvízů,“ sděluje Tuháček.
„Některé druhy však dokážou rozeznat pouze zdatní ornitologové. Jedná se např. o šoupálka dlouhoprstého a krátkoprstého, kteří jsou od sebe téměř k nerozeznání a nejsnáze se poznají podle zpěvu. Navštíví-li nás šoupálek na krmítku, nejlepším řešením je zapsat jej jako šoupálek sp. (sp. z latinského species, tedy druh). Podobně je to u sýkory babky a sýkory lužní. V tomto případě zadáváme do formuláře sýkora babka/lužní,“ vysvětluje Tuháček.
V rámci Ptačí hodinky se do sčítání opeřenců běžně zapojují celé rodiny, ale i školní kolektivy nebo přírodovědné kroužky. „Jen loni se díky zapojení veřejnosti podařilo získat data o 800 tisících ptáků. Díky tomu můžeme sledovat, jak se mění početnost a chování u našich přezimujících druhů,“ vysvětluje přínos sčítání ptáků Tuháček.
„Např. loni jsme zaznamenali významný nárůst početnosti červenky obecné nebo kosa černého. Kromě toho se objevilo i pár jedinců výjimečně zimujících druhů, jejichž většinová populace odlétá zimovat do Středomoří. Zaznamenali jsme například 139 rehků domácích, ale i holuby hřivnáče, konipasy bílé či pěnice černohlavé,“ jmenuje Tuháček výčet druhů, u kterých čím dál častěji mírnější zimy ovlivňují jejich rozhodnutí, zda se vydat na dlouhou cestu do Středomoří nebo zariskovat a strávit zimu v Česku. „Jedním z druhů, které blíže sledujeme, je rehek domácí, pták roku 2024. Kromě ptačí hodinky se tak lidé mohou zapojit i do zimního mapování rehků,“ nabádá Tuháček k další dobrovolné aktivitě.
Spolu se začátkem Ptačí hodinky spousta lidí řeší, jaké krmivo nasypat do svého krmítka, aby přilákali co nejvíce ptačích druhů. Podle Dity Hořákové z ČSO platí jednoduchá poučka. „Čím pestřejší stravu ptákům nabídneme, tím více druhů se nám podaří přilákat. Nejvíce osvědčeným typem potravy pro ptáky na krmítku jsou semena slunečnice. Přivítají také vlašské ořechy či jablka.“
Důrazně však varuje před podáváním nevhodné potravy. „Do krmítka rozhodně nepatří plesnivé či jinak zkažené krmivo. Ptákům také nikdy nenabízíme cukroví, slané anebo kořeněné zbytky z naší kuchyně.“
Lojové koule doporučují ornitologové vyndat z umělohmotných sítěk a dát je do speciálního krmítka. Ilustrační foto: CC0
Dalším nešvarem jsou podle Hořákové umělohmotné síťky, ve kterých se prodávají lojové koule, a které lidé často zavěšují na větve stromů. „Dělají to v dobré víře, ale často pak už síťky neseberou, takže tu visí klidně několik měsíců. Jednak je to zbytečný plast, do kterého se ptáci mohou zamotat a jednak, pokud spadnou, je mohou spolknout psi, ježci či jiní savci,“ upozorňuje Hořáková a dodává, aby kromě krmení nezapomněli lidé nabídnout ptákům také pítko s vodou.
Všichni účastníci letošního ročníku Ptačí hodinky, mohou vyhrát některou z tématických cen.
