ČR - 66 miliard bez školní výuky, 33 miliard s výukou náhradní – dálkovou: až takovéto mohou být ztráty sumy budoucích superhrubých výdělků současných žáků a studentů za každý týden zavřených škol během koronavirové pandemie.
Mezery ve vzdělání žáků a studentů způsobené uzavřením škol během pandemie COVID-19 mohou vést ke ztrátě stovek miliard korun ve formě jejich snížené budoucí produktivity práce, uvádí právě zveřejněná studie ekonomů z akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI. Součástí studie je i kalkulačka.
Zatímco ztráty způsobené restrikcemi v ekonomických odvětvích, kde dochází ke spotřebě a platbám, jsou dobře vidět a lze je snadno spočítat, ztráty plynoucí z uzávěry prezenční výuky se projeví citelně až v delším časovém horizontu, kdy dnešní žáci a studenti začnou sami vydělávat. I proto bylo a stále je uzavírání škol mnohými mylně považováno za relativně levný nástroj brždění epidemie.
„Současná krátkozraká řešení Česku v budoucnu přinesou velké ztráty. Výluka školní docházky se bude do budoucích výdělků a příjmů dnešních žáků a studentů a do veřejných rozpočtů negativně promítat dlouhá desetiletí,“ uvedl výkonný ředitel IDEA při CERGE-EI a jeden z autorů studie Daniel Münich.
Studie odhaduje, že průměrný český žák v důsledku ušlého vzdělání v souvislosti s dodatečným týdnem úplné výluky vzdělávání může za svůj produktivní život přijít až o 35 000 Kč hrubého příjmu. Při 1,4 milionu žáků a studentů představují ztráty ve formě ušlých budoucích hrubých výdělků zhruba 50 miliard Kč za každý týden školní výluky.
Snížené budoucí příjmy veřejných rozpočtů z odvodů zaměstnavatelů pak představují dodatečných 16 miliard Kč. Jeden týden úplné výluky školní výuky v Česku by se během budoucích dekád mohl nasčítat do ztráty až 66 miliard Kč.
České školy však začaly během pandemie v dosud nevídaném rozsahu využívat distanční výuku. Avšak i v optimistickém případě, že její průměrná efektivita dosahuje 50 % efektivity výuky prezenční, je ztráta za týden výluky ve výši 33 miliard Kč stále velmi vysoká. Studii doprovází na webu IDEA on-line kalkulačka, kde si zájemci mohou dosadit parametry podle vlastních předpokladů.
„Zatímco zvýhodnění žáci s dobrým sociálně-ekonomicko-technickým zázemím se učí v distančním režimu dál, pouze pomalejším tempem, znevýhodnění žáci naopak začnou ztrácet i to, co se již naučili. V budoucnosti se tak prohloubí již tak vysoké vzdělanostní rozdíly.“
Absence prezenční výuky, vedle snížené efektivity, dále oslabuje schopnost českého vzdělávacího systému vyrovnávat sociálně-ekonomické rozdíly mezi žáky. „Zatímco zvýhodnění žáci s dobrým sociálně-ekonomicko-technickým zázemím se učí v distančním režimu dál, pouze pomalejším tempem, znevýhodnění žáci naopak začnou ztrácet i to, co se již naučili. V budoucnosti se tak prohloubí již tak vysoké vzdělanostní rozdíly,“ uvedla spoluautorka studie Lucie Zapletalová.
Půlroční výluka za 660 miliard korun
Celkově pak půlroční výluka prezenční výuky během pandemie koronaviru může Česku vystavit účet na závratných 660 miliard Kč, což například převyšuje roční výdaje na důchody. „Řádový odhad ztrát, byť hrubý, měly a mají vlády brát v potaz při cílení restrikcí v různých fázích pandemie a při posuzování nákladnosti proti-epidemických opatření mimo školy, ale i v nich, k zajištění prezenční výuky přímo ve školách,“ doporučuje Ole Jann, třetí ze spoluautorů studie.