Mostecko - Pokud jste v noci ze čtvrtka na pátek byli venku, s velkou pravděpodobností se Vám hlavou honil výraz „zimička“. Ona totiž byla, pořádná. Na Šumavě, konkrétně na Březníku a na Rokytské slati, bylo nějakých -20 °C, o půlnoci pak k nejmrazivějším zákoutím republiky patřilo krušnohorské Jelení, a to s teplotou -19 °C. V nižších nadmořských výškách bylo nejčastěji mezi -3 až -5 °C, Kopisty u Mosteckého jezera hlásily -6 °C. V nadcházející přítomnosti se objeví i sněhové vločky s tím, že i nadále je nutné počítat s teplotami (hluboko) pod bodem mrazu.
Gregoriánský kalendář asi znáte. Však mnoha lidem diktuje, kdy musí do práce a kdy mají jakože víkend. Juliánský kalendář, kdysi zavedený týpkem Juliem Caesarem, už v našich končinách tolik známý není. Gregoriánský kalendář je oproti tomu juliánskému napřed, od roku 1900 (prý) o 13 dnů. Proto v Rusku i v dalších státech, kde se církve řídí juliánským kalendářem, naše vánoční svátky připadají na 6. až 8. ledna. Ano, je v tom poněkud bordel. Navíc není tajemstvím, že se Ježíš Kristus nenarodil 25. prosince, kdy svět oficiálně slaví jeho narození. Proč vůbec ten 25. prosinec, respektive 7. leden? O tom až na konci...
V tuto chvíli se věnujme tomu hlavnímu, a sice meteorologické věštbě, přesněji řečeno předpovědi počasí:
7. leden (den narození Páně #2): V roce 1985 byl pravoslavný Boží hod vánoční drsný. Přinejmenším teplotně. Tenkrát Teplice naměřily až -19,5 °C s tím, že ani jinde v Ústeckém kraji na tom nebyli o moc lépe. Nová Ves v Horách -19,5 °C, Žatec -20,7 °C, Varnsdorf -21,7 °C, Doksany -22,4 °C, Doksy -24,2 °C. Fakt kosa tehdy byla. Františkovy Lázně před 37 lety hlásily až -23,1 °C, soudruzi v Praze čelili až -23,4 °C (na ruzyňském letišti). Ještě hůře na tom byla Morava: Brno -24,1 °C, Lednice -27,6 °C, Strážnice -29,7 °C, Brod nad Dyjí -31,0 °C. Brrr. Letošní minima budou kolem -4 až -8 °C, za hranicemi severozápadních Čech kolem -6 až -10 °C, v horských mrazových kotlinách až kolem těch -20 °C. Co se pátečních odpoledních maxim týče, ty zamíří k hodnotám okolo -3 až 1 °C. K ránu dorazí nejprve vysoká oblačnost, pak se přidá i ta nižší. Večer slabě zasněží.
8. leden (Štěpán podruhé): Do cca 15. hodiny velká oblačnost, poté se na řadě míst vyjasní, takže my, co máme teleskopy, zase budeme moct nahánět hvězdy (de facto minulost vzhledem k tomu, že ty hvězdy takhle svítily před lety, desetiletími, stoletími...). Hlavně na západě, tj. v Karlovarském kraji, to vypadá na sněžení, i hustší, nicméně objevit se může i napříč Ústeckým krajem. Nejnižší ranní teploty kolem -1 až -5 °C, nejvyšší odpolední teploty okolo -2 až 2 °C.
9. leden: Mraků jako špatných zpráv v médiích. Prostě převážně oblačno až zataženo, v noci a ráno zejména na západě se sněžením. Nejvyšší odpolední teploty okolo -1 až 3 °C, nejnižší ranní teploty kolem 0 až -5 °C.
10. leden: Beze srážek, zřejmě se ukáže i modrá obloha a sluneční paprsky. Maxima okolo -1 až 3 °C, minima kolem -2 až -7 °C.
Na závěr čistě hypotetický pohled na to, proč byl jako „den D“ ustanoven 25. prosinec (7. leden):
„Svatý Pájo, kdy budeme slavit narození našeho Pána?“ zeptal se Petr.
„No, drahý Péťo, řekl bych, že 25. prosince,“ odpověděl klidným hlasem Pavel.
„A proč?“ zaznělo z úst Petra.
„Nuže, v tento den jsem usedl do čela církve a stal jsem se nechutně bohatým, jako duchovně. Všechna ta zlata apod., to je jen odměna za mou oddanost našemu Pánu. Mimochodem, už jsi mi připravil seznam všech nemovitostí a pozemků, které si přivlastníme, ehm, o které s laskavostí poprosíme, abychom mohli oslavovat našeho Pána?“ odvětil Pavel.
Amen.
