Most, Ústí nad Labem – Kam s dětmi po uzavření kojeneckých ústavů? Toto téma řešili ve středu na krajském úřadě 1. náměstek hejtmana Jiří Kulhánek, radní pro zdravotnictví Radim Laibl a zástupci Ministerstva pro sociální věci. Nová novela zákona o sociálně právní ochraně dětí totiž počítá s tím, že všechny děti do tří let by měly najít místo v náhradní péči rodinného typu – tedy u pěstounů.
Pokud by se ale vhodný pěstoun nenašel, Ústecký kraj, jakožto zřizovatel kojeneckých ústavů, by rád umístil děti do tří let do jiného zařízení. Záměrem kraje je transformace stávajícího kojeneckého ústavu na sociální službu – domovy pro osoby se zdravotním postižením. Tento záměr představili zástupci kraje ředitelce odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí MPSV Martině Štěpánkové Štýbrové a Janu Vrbickému, vedoucímu oddělení koncepce sociálních služeb.
„Zástupci z ministerstva zhodnotili naši složitou situaci a podpořili náš záměr, včetně dalších podpůrných aktivit, jakou je například kampaň na posílení pěstounské péče či mezikrajová spolupráce. I nadále budeme s ministerstvem společně koordinovat další kroky v dané věci,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Jiří Kulhánek.
Podle současné legislativy se mají nejmenší děti přestat umisťovat do ústavní péče nejpozději od roku 2025. S výjimkou dětí s těžkým zdravotním postižením a početných sourozeneckých skupin. Zákonodárci loni výjimku do zákona prosadili s tím, že se pro tyto děti hledají pěstouni jen obtížně. Proto měly kojenecké ústavy, dnes označované jako domovy pro děti do tří let, pro tyto děti fungovat i po roce 2024. Ministerstvo práce a sociálních věcí se ale rozhodlo kojenecké ústavy zrušit úplně. S tím se ale kraj nehodlal smířit.
„Pořád při jednáních zaznívá akcent, co bude, pokud se nepodaří najít dostatečný počet pěstounů. Musím také zdůraznit, že k nám se v současné době umísťují hlavně děti s nějakou formou postižení. Starost o takové dítě v rodině vlastně hendikepuje celou tu rodinu," podotýká ředitelka mosteckého kojeneckého ústavu Milada Šilhová.
S ohledem na fakt, že pěstounů, ať už dlouhodobých, tak přechodných, je nedostatek, natož těch, kteří by zvládli například péči o malé dítě s tracheostomií, je podle Šilhové potřeba najít vhodný způsob, jak transformaci kojeneckých ústavů dokončit a dát potřebné požadované péči zákonný rámec. Otázkou je, zda to bude řešeno zdravotnickým zákonem nebo formou sociální péče
Jednou z možností, co by po faktickém zániku kojeckých ústavů mohlo zařízení v Mostě poskytovat, jsou i tzv. odlehčovací služby. „Dosud s nimi zákon vůbec nepočítá. Příliš se o tom nemluví, ale stále jsou rodiny, které jsou natolik odvážné, že se o těžce postiženého člena starají doma. Nonstop, bez vidiny jakéhokoliv zlepšení. I tyto rodiny ale potřebují podporu, musí si odpočinout, jet třeba na dovolenou. Vidím, jak je náročné se o takového jedince plnohodnotně starat u nás, a to přijde zdravotní sestra do práce na osm hodin z domova odpočinutá. Ale tyto rodiny žádný odpočinek neznají. Existuje řada nejrůznějších služeb, ale musí se vytvořit právní rámec, abychom to mohli dělat. Snad se nám vše podařilo zástupcům ministerstva při schůzce vysvětlit," uzavřela Milada Šilhová.
V Mosteckém zařízení, které stále veřejnost označuje tradičním názvem kojenecký ústav, funguje v současné době například také dětská skupina Kopretina, zřizovat se bude další. Také zde působí soukromá školka.
V Ústí nad Labem společně jednali zástupci kraje i ministerstva. Foto: Krajský úřad Ústeckého kraje
