Dolní Jiřetín – V úterý 9. dubna bylo zahájeno insolvenční řízení s návrhem na prohlášení konkurzu na společnost BIS Czech, s. r. o. Firma s třicetiletou tradicí a stovkami zaměstnanců je nyní v rozkladu. Do řízení se hlásí první věřitelé, k 19. dubnu přihlásili pohledávky za cca 2,8 milionu korun. V tom zatím nejsou zahrnuty březnové výplaty, na něž zaměstnanci marně čekají.
Historie firmy se začala psát v lednu roku 1993, kdy společnost pod tehdejším názvem Unimontex spol s r.o. založil Břetislav Hutárek. Společnost zaměřená na obráběcí sektor sídlila v areálu Chemopetrolu. O rok později do Unimontextu přistoupil druhý společník Jiří Zelenka. V roce 1995 získal Unimontex zakázku na údržbu Chemopetrolu a nadále se rozšiřuje. V novém tisíciletí získala zakázku i na údržbu například teplárny Komořany. V roce 2008 se poprvé objevuje v názvu společnost BIS Czech s. r. o a společnost spadá do společenství Bilfinger. Opakovaně došlo ke změně názvu společnosti, v roce 2020 se navíc společnost začlenila do holdingu firmy DiM. Nic nenasvědčovalo tomu, že společnost spěje k úpadku.
Ještě v listopadu loňského roku v roli tradičního generálního partnera vystupovala společnost BIS Czech při předávání ocenění za odborné znalosti a dovednosti absolventů vysokých a vyšších odborných škol tzv. Dobrého listu Komory. Okresní hospodářská komora Most udělovala toto ocenění popatnácté.
Na webu se společnost chlubí, že nabízí komplexní služby v oblasti výstavby a údržby výrobních a energetických zařízení. Největší zkušenosti a reference máme zejména v chemickém, energetickém, teplárenském, plynárenském průmyslu a příbuzných průmyslových odvětvích. Roční obrat společnosti převyšuje 1,5 miliardy korun a po celé republice zaměstnává více než 700 kmenových zaměstnanců. To už ale neplatí.
Co stojí za úpadkem?
Podle generálního ředitele Luďka Steklého hodila společnost přes palubu její německá matka: „Dozvěděli jsme se před měsícem, že od plánovaného prodeje naší společnosti pod jinou německou společnost náš majitel ustoupil, přitom šlo o dlouho připravovaný proces. Během měsíce většina zaměstnanců odešla. Zbylo jen 40 lidí, většinou jsou ve výpovědní lhůtě, kteří budou nyní k ruce insolvenčnímu správci. Výplaty za březen už zaměstnanci nedostali, majitel nás zcela odřízl od podpory.“
Pro zaměstnance byly poslední týdny velmi stresující, jeden z nich e-deníkům.cz vypověděl, že téměř každý den přicházely rozdílné informace, takže žili v neustálém napětí, co bude dál. „Většina našich zaměstnanců odešla pracovat ke konkurenčním firmám, nejen ke společnosti Sutor Global či Mostecká montáží, ale i dalším, případně do firem našich klientů jako je ORLEN Unipetrol. Snažili jsme se ve shodě s našimi klienty najít co nejoptimálnější způsob, jak je nepoškodit. Propůjčili jsme jim naše vybavení, aby mohli naše zakázky dokončit a neohrozil se tak jejich chod, zvláště v případě probíhající odstávky v ORLEN Unipetrolu. Jen to už bude pod jménem jiných firem,“ doplnil Luděk Steklý. To potvrdila i mluvčí ORLEN Unipetrolu RPA Lada Gadas: „V tuto chvíli, pro práce za zarážce v litvínovské rafinérii, máme všechny externí dodavatele a kapacity smluvně zajištěné. Zároveň jsme připraveni dlouhodobě posílit vlastní interní kapacity v rámci společnosti ORLEN Service ČR.“
O vyjádření k zániku firmy, kterou roky na Mostecku budoval, jsme požádali i jednoho z původních zakladatelů Jiřího Zelenku. „My, když jsme to prodávali, na účtu byl nerozdělený zisk 500 milionů korun. Firma se pak ještě dvakrát mezi Němci přeprodala, pokaždé z toho vyvedli peníze. Hlavní chyba ale byla v tom, že do vedení dosadili lidi, kteří nerozumí oboru, proto jsem už před dvěma lety věděl, že firma skončí. V Čechách to není jako v Německu, kde ať dosadíte kohokoliv, firma jede dál, tady každý týden děláte na jiném konci republiky, musíte umět pružně reagovat, organizovat, to ti dosazení lidé neuměli,“ myslí si Jiří Zelenka.
