Mostecko – Česká společnost ornitologická (ČSO) zakládá sedmý ptačí park na Střimické výsypce v Ústeckém kraji. Název odkazuje na zaniklou obec Střimice, která musela v padesátých letech ustoupit těžbě hnědého uhlí. Výsypka vznikla zasypáním původního terénu hlušinou z velkolomu Most–Ležáky a následně prošla rekultivací.
Ta však proběhla pouze s ohledem na zpevnění a stabilizaci tohoto prostoru, který je z hlediska biodiverzity velmi chudý. Ornitologové plánují Střimickou výsypku o velikosti 251 hektarů změnit na území s cennými biotopy, které bude atraktivní pro ptáky, další živočichy i lidi. Využije k tomu své téměř dvacetileté zkušenosti se správou dalších šesti ptačích parků v Česku.
Sedmý ptačí park ČSO Střimická výsypka bude s 251 hektary tím největším. A zatímco u ostatních ptačích parků ornitologové vykupují pozemky postupně po částech, v případě Střimické výsypky bylo možné vykoupit území v celku. „Podařilo se to prostřednictvím podpory z Operačního programu Spravedlivá transformace, která pokryje většinu z potřebných téměř 30 milionů korun. Nezbytné kofinancování jsme získali díky obrovské podpoře veřejnosti. Od konce listopadu do nového roku přes 2000 dárců poslalo více než 5 milionů korun. Je úžasné vidět, kolika lidem záleží na obnově přírody, a velmi jim za to děkujeme,“ sděluje Lucie Hošková, vedoucí fundraisingu a zástupkyně ředitele České společnosti ornitologiecké.
Střimická výsypka je prozatím fádním územím, které ze dvou třetin pokrývají lesnické rekultivace, od hustých monokultur borovice černé až po porosty listnáčů. Zbylou třetinu tvoří nepříliš úrodná orná půda a luční porosty zčásti ležící ladem. „Z hlediska přírody jde nyní o chudé území, které má ovšem obrovský potenciál. Můžeme si zde dovolit i rozsáhlé zásahy, protože se nacházíme v umělém prostředí. Lze tu cíleně, a na velkých plochách, vytvořit cenné biotopy. Střimická výsypka bude patřit k největším územím v Česku, kde proběhne takovýto typ obnovy přírody, na což se velmi těšíme,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Střimická výsypka s výhledem na Most. Foto: ČSO
Ornitologové již mají plány, jak udělat území Střimické výsypky atraktivní pro ptáky a další živočichy. „V roce 2025 budeme zatravňovat chudou ornou půdu, pustíme se do odstraňování nepůvodních druhů křovin a stromů, především hlošiny úzkolisté, trnovníku akátu a javoru jasanolistého. Také obnovíme starý sad, který jako jediný unikl zasypání hlušinou a je jedinou připomínkou původní obce Střimice,“ předesílá Václav Beran ze Severočeské pobočky ČSO, která se bude na správě parku podílet.
Kromě ochrany přírody bude Střimická výsypka navazující na rekreační zónu jezera Most sloužit i pro odpočinek a vzdělávání lidí, zcela v duchu hesla ČSO Pro ptáky a pro lidi. „Již letos připravíme první návštěvnický okruh a uspořádáme první akce, jako je jarní Vítání ptačího zpěvu, podzimní Festival ptactva a dobrovolnické brigády,“ říká Martin Bacílek, vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO.
Ťuhýk obecný. Foto: Ludmila Korešová
Nově vytvořený ptačí park Střimická výsypka bude svým jménem navždy připomínat zničenou obec Střimice. „Rádi bychom, aby se do tohoto téměř zapomenutého místa vrátil život a aby bylo atraktivní nejen pro ptáky a jejich obdivovatele, ale i pro místní obyvatele. Naším cílem je vytvořit tu druhově bohaté území se světlými dubohabrovými lesy, loukami, mokřady, rákosinami a sadem, které bude lákat k vycházkám,“ upřesňuje Bacílek.
Symbolem nového ptačího parku je dudek chocholatý. „Zatím zde ještě nežijí, ale my věříme, že za pár let se nám na Střimickou výsypku podaří dudky nalákat. Vytvoříme jim prostředí, kterému snad neodolají – prosvětlené lesy propojené s otevřenou, extenzivně obhospodařovanou krajinou, kterou budu utvářet velcí kopytníci,“ doplňuje Beran.
Ornitologové věří, že po úpravě krajiny se na výsypku podaří přilákat i dudka chocholatého. Foto: Ludmila Korešová
K dalším cílovým druhům parku patří například pěnice vlašská a bělořit šedý, kteří hnízdní v bezlesé otevřené krajině. A také typičtí lesní ptáci, jako datel černý či strakapoud prostřední. Domov zde naleznou také obojživelníci, od vzácné a evropsky chráněné kuňky po tajemnou blatnici.
