Karlovarský kraj - Příběh krajiny, která přišla o svůj organismus a ráda by jej získala zpět. O tom, jak člověk získává, co potřebuje - ale i o tom, jak by měl vracet, co si půjčil. Nový dokument České televize představil způsoby rekultivace takzvaných nepřírodních biotopů. V premiéře viděli diváci Místa života na Velikonoční pondělí na ČT2. Reprízu můžete sledovat na stejném kanálu v sobotu 27. dubna od 11.35 hodin.
„Dokumentární film jsme natáčeli na výsypkách po těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku a Mostecku, na haldách po těžbě černého uhlí na Kladensku a Zbýšovsku, v kamenolomech u Trněného újezdu a u Vápenné nebo v těžebnách písku a kaolinu u Bzence a u Kaznějova,“ popisuje krajinný ekolog a průvodce pořadem Tomáš Gremlica. „Těžba nerostných surovin v rozumné míře, v rozumném čase a v rozumných místech je nezbytná k zajištění potřeb společnosti. Jaká je ale budoucnost těžbou ovlivněných a poškozených částí krajiny? Na tuto otázku dávají odpověď „Místa života“.“
Z natáčení. Foto: ČT
Stejně jako má každý člověk během života svůj příběh, píše si ho i krajina. Její příběh je ale mnohem delší a rozmanitější. Navíc do něj často vstupují svými zásahy právě lidé, kteří se snaží získat, co potřebují. Jak by ale měla příroda získat zpátky, o co přišla? „Plochy, které jsou narušeny, degradovány nebo dokonce zdevastovány lidskou činností, mohou být rekultivovány jak klasickými způsoby, tak rekultivací lesnickou, vodohospodářskou nebo tou, kdy jsou vytvářeny rekreační areály nebo plochy určené k zástavbě. Optimálním řešením je vhodná kombinace klasických technických a biologických rekultivací s přírodě blízkými způsoby obnovy, které využívají potenciál přirozené nebo usměrňované ekologické sukcese. Při nich v krajině vytváříme ideální jemnozrnnou mozaiku různých ekosystémů,“ dodává Tomáš Gremlica.