Sportovní pilot a podnikatel Radek Hoffmann je lídrem kandidátky hnutí Trikolóra v Ústeckém kraji. Nebojí se problém nazvat pravým jménem a poukázat na bezbřehé plýtvání nejen státními penězi. Toleruje, že jsou lidé, kteří nechtějí pracovat. Nemají mít ale dle jeho názoru absolutně žádné nároky na sociální dávky. Nemá se podporovat nezaměstnanost, ale zaměstnanost, aby každý věděl, že pracovat se vyplatí.
Jste úspěšný člověk a prací v krajském zastupitelstvu chcete lidem vrátit to, co Vám země dala. Co konkrétně máte na mysli?
Jsem na tomto světě více než půl století a díky tomu jsem se setkal se spoustou situací, které jsem musel v životě řešit. Odmala, kdy jsem začal vnímat svět, nám všem život přinášel krásné chvíle, ale i ty nepříjemné. V každé době lidé řešili nějaké problémy. Když jsem byl mladý, aniž bych si to uvědomoval, žil jsem podle nějakého řádu a diktátu co se smí, a co ne. Názorový proud na cokoliv měl být jednotný. Někdo s tím souhlasil anebo jen mlčel (a je jedno jaký k tomu měl důvod), a tak nějak proplouvali dobou socialismu v klidu. Lidé, kteří se proti tomu bouřili, byli umlčováni. Po sametové revoluci se lidem otevřel svět. Stejně tak tomu bylo i u mě. Člověk si najednou začal uvědomovat, co znamená slovo „svoboda“. A já si dnes vážím svobody, o které říkám, že je křehká, a že si jí musíme chránit.
Jaké konkrétní věci mi tato země dala? Je toho velmi mnoho. Aniž bychom si to uvědomovali, naše generace je v mnoha ohledech velice tolerantní, zodpovědná, čestná. Co je velice důležité, je to, že většinou víme, co je to respekt a vzájemná úcta člověka k člověku. Ano, a je to právě ta svoboda, kterou jsem dostal i já. Svobodu budu vždy prosazovat. Každý z nás ji musí vnímat jako něco, co není samozřejmé a čeho si musíme vážit. Svobodné rozhodnutí v životě lidí či jednotlivce nikdy nesmí zmizet z České republiky. A ruku v ruce s ní kráčí zodpovědnost. Zodpovědnost za svůj život, za svoji rodinu, vlast, za svoji práci, za své činy.
Radek Hoffmann
- vystudoval obor Provoz automobilní dopravy
- narozen v roce 1968
- podnikatel v oboru dopravy
- sportovní pilot, aktivní hráč a florbalový trenér mládeže
O sociální oblasti a nutnosti změnit sociální systém se před volbami mluví každoročně, nikdy se ale nic nezmění. Měl byste vůbec z pozice krajského zastupitele možnost prosazovat změnu sociálního systému? Může kraj využít nějakých nástrojů pro zapojení lidí bez práce do systému, který je znovu aktivizuje?
Tato problematika je velice ožehavé téma. My v Trikolóře říkáme, že bohatství vzniká z práce, a ne z dávek a dotací. A to je slogan, který se mnoha lidem líbí. Není možné systém nechat fungovat tak, aby se lidem nevyplatilo pracovat. Dávky mají být jednoduché a adresné. Dokážu si představit, že se někdo dostane do tíživé životní situace. Tato země je dost bohatá na to, aby lidem, kteří potřebují pomoci, nabídla pomocnou ruku. Co však vadí nejenom mě, ale i tisícům lidí, kteří chodí do práce a odevzdávají skoro polovinu své mzdy na daních, je, že jsme se dostali tak daleko s různými dávkami na cokoliv, že jsou strašně lehce zneužitelné. A to se také děje. Politici si zvykli problémy řešit penězi a úplně nejvíce sliby před volbami. Navštěvují vyloučené lokality a tam slibují finance tu na různé aktivity, tady zase na opravy zdevastovaných objektů a někde třeba jen společně hledají místo na vybudování lavičky. Není to úsměvné.
V našem kraji je to zejména skladbou obyvatel, úrovní vzdělání a v mnoha městech se lokality vytvořily možná právě kvůli nečinnosti policie a vedení měst. Obce si ovšem mnohdy bez podpory státu nedovedou samy poradit. Je až příliš lehké a beztrestné zneužití systému dávek. Kraj má pravomoc navrhovat změny zákonů a měl by to také tak dělat. Myslím si, že dávky by měly být opravdu jednoduché, a nemělo by jich být mnoho. O přidělení dávky, a to včetně doby čerpání, by měla rozhodovat obec, v jejíž působnosti dané osoby bydlí a mají trvalý pobyt. Dávky by se měly také vázat na určité povinnosti a splnění jasně stanovených podmínek. Je obrovskou chybou vzít balík peněz, přerozdělit je neziskovým organizacím a čekat co se bude dít. Rozdávat peníze na všechno možné, včetně zajištění bydlení, není řešení.
Co by bylo dobré, aby obce ještě v této záležitosti mohly ovlivňovat?
Dovedu si představit obce, které se aktivně podílejí na práci s lidmi, kteří jsou dnes na dávkách. Například vytvořením pracovních míst v technických službách města. Nechci vytvářet umělou zaměstnanost, ale začít se musí od nejjednodušších věcí. Není správné lidi učit žít, je správné ukázat jim cestu, jak to dělat. Jsem zastánce rovného přístupu ke všem lidem, tedy i k těm, kteří si sami zvolí cestu nepracovat. Naopak lidé, kteří chodí do práce, musí být za tuto činnost odměněni a musí vědět, že je to ta lepší cesta, po které chtějí kráčet. S tím ruku v ruce úzce souvisí výchova dětí. Rodiče jsou vzorem po celý život. Když děti uvidí, že rodiče chodí do práce, budou to považovat za úplně přirozené a pro ně také prospěšné. Má odpověď není zaměřena proti nikomu. Je to jen názor svobodného člověka, který vnímá svět kolem sebe takový, jaký je. Musíme bránit normální svět před lží a překrucováním pravdy. A politická korektnost? To je přece záměrné překrucování pravdy.
Jak byste chtěl podpořit české zdravotníky v tom, aby zůstávali v českých nemocnicích?
Měli bychom se nejprve podívat na věc trochu více ze široka. Proč mladí lidé nechtějí zůstávat v našem kraji? A nejsou to jen doktoři a učitelé. Jsou to i další lidé napříč pracovním trhem. Díky otevření trhu práce v zahraničí se mnoho lidí odvážilo za prací cestovat. Vzhledem k dobrému finančnímu ohodnocení, které je v zahraničí nesrovnatelně vyšší, nemají důvod se vracet.
Takže za prvé je otázka finančního ohodnocení práce, další je kvalita života v našem regionu. Ze mzdy jde přibližně 47 % státu a ten s těmito prostředky neumí hospodařit. My, jako Trikolora, bychom chtěli daně snížit a nechat více peněz lidem v peněženkách. Oni sami nejlépe vědí, za co je utratit. Pokud se nezmění mzdové ohodnocení pracujících ve výrobní sféře a ve službách s ní spojených nebude možné ani zvyšovat platy státním zaměstnancům. Peníze si musíme vydělat a až potom je můžeme utrácet. To znamená, že v rozpočtu se musí stanovit priority, kam vybrané peníze vložit. Zda do dávek či do mezd, oprav, rekonstrukcí… Odpověď tedy zní, zvýšení mezd a zkvalitnění míst v kraji pro žití, tím, že na toto bude brán zřetel při sestavování rozpočtu kraje. Dále pak kvalitní zdravotní péče, dopravní obslužnost regionu, školství. A také životní prostředí je jedno z měřítek, které hodnotí všichni obyvatelé kraje pro své další setrvání v regionu.
Podnikáte v dopravě, jak hodnotíte dopravu v Ústeckém kraji?
Mohu ji hodnotit zatím jen z pohledu běžného občana, člověka, který zde žije a pracuje. Dopravní obslužnost je provázání jednotlivých druhů dopravy v celek. Líbí se mi jako občanovi, že potkávám nové autobusy, vidím frčet vlaky po kolejích, což je všeobecně asi fajn. Trochu více všímavý jedinec ovšem hned vidí, že něco není úplně v pořádku. Po kraji nám jezdí mnoho autobusů a vlaků, které nejsou plně obsazeny. Co plně, ony nejsou obsazeny ani z poloviny. Srdíčko politika možná plesá, ale oči ekonoma jsou plné slz. Někdy se zapomíná na ekonomickou otázku a zde je toto na místě. Pokud dostaneme příležitost ovlivnit chod dopravy v Ústeckém kraji, musíme se chovat ekonomicky zodpovědně a s ohledem na dopravní obslužnost v kraji.
Dále je důležité najít ten správný klíč k nalezení cesty v jakém pořadí a s jakou prioritou se budou provádět opravy silnic II. tříd. Silnice vyšších tříd jsou sice v gesci státu, ale problém je to kraje. Potřebujeme vyvíjet maximální tlak na dostavbu D7. K řešení obslužnosti obyvatel je vybudování sítě velice důležité a navazuje na rychlé spojení kraje s dalšími regiony a městy naší krásné země. V dopravě se pohybuji mnoho let a myslí, že mám v tomto oboru co nabídnout.
- zadavatel: Trikolóra hnutí občanů
- zhotovitel: Trikolóra hnutí občanů
