Most - Pod rukami dvanácti umělců vznikají v Mostě na Benediktu obrazy v rámci malířského sympozia Barevný Benedikt. Ve středu se budete moci podívat na jejich dokončená díla.
Akce s podtitulem 7 dní s malíři probíhá už popatnácté. Letos je mezinárodní a její duší je stále rodina Čepelákova, od otce zakladatele, přes syna, který pomalu přebírá organizátorské žezlo, až po babičku, která sympozium každoročně navštěvuje.
Prodejní vernisáž výstavy obrazů, na nichž sotva zaschla barva, proběhne ve středu 16. srpna v 15 hodin, oficiální zahájení přípitkem v 17 hodin.
Během vernisáže bude také uskutečněna charitativní aukce obrazu Sylvy Prchlíkové. Její výtěžek bude věnován mosteckému spolku Nové háro, který na zahájení představila přítomným Lucie Staňková a který pomáhá onkologicky nemocným.
Kteří malíři a malířky letos v Mostě pracují?
Peter Decheť dorazil až ze slovenských Topolčan. „Malování je můj velký koníček, ale neuživím se jím. Vydělávám si na něj transportem uměleckých děl, hlavně obrazů, ale i soch.“
Daniel Venegas Xino dorazil až z Mexika, tak vzdálený umělec se asi ještě sympozia na Benediktu neúčastnil. Maluje a vytváří také sochy. Vystavoval i v Německu a Španělsku. V den zahájení (od 14 hodin) napsal organizátorům uklidňující zprávu: „Omlouvám se, přijedu až ve 14:30.“ Nevědělo se, zda do Čech, Prahy, Mostu či už rovnou na Benedikt.
Sylva Prchlíková z Litvínova, nyní z Lomu, absolventka ZUŠky a původně učitelka, později ředitelka mateřské školy. Výtvarně spolupracuje s Docela velkým divadlem Litvínov. „Mám jen základní výtvarné vzdělání, ale táhlo mě to k tomu. Na volné noze jsem dvacet let a maluji prakticky všechno kolem sebe. Mé obrazy jsou srozumitelné a tak se líbí i dětem.“
Doris Tesárková Oplová z Plzně na sebe prozradila, že se živí malováním obrazů na zakázku. Opravdu namaluje, co si zákazník řekne? „No, někdy se přání snažím s úspěchem korigovat,“ usmála se. Věnuje se i volné tvorbě, maluje na plátno různými technikami, někdy i smutné obrazy.
Roman Křelina, rodák z podkrkonošského Vrchlabí, nyní z malého Orasína nad Jirkovem v Krušných horách je výtvarníkem na volné noze. Pracoval v chomutovských galeriích. Spolu s kolegy Zedníkem a Prchlíkovou patří ke spoluzakladatelům sympozia a je také jeho pravidelným účastníkem. Maluje často abstraktní obrazy ovlivněné přírodou.
Jan Dinga, malíř a výtvarný pedagog, se narodil v Lánech. Studoval na katedře výtvarné výchovy pedagogické fakulty v Ústí nad Labem, žák Miroslava Proška. Učil výtvarku na litvínovské ZŠ, pak na SPŠ v Mostě. Posléze působí v Nechanicích v Královéhradeckém kraji a v Kladně. „Nyní jsem malířem na plný úvazek v Předměřicích nad Labem.“ Jeho obrazy rozehrávají barvy a tvary, inspirací je mu úsměv ženy.
Martin Ptáček z Prahy maluje třeba ateliéry na Barrandově. Je spojen s filmem i zahraničním seriálem, pro který maloval třeba i Sixtinskou kapli. Svou stopu zanechal i v řadě divadel. „O to více mě baví malovat obrazy, je to něco jiného,“ uvedl. Věnuje se i formátově zcela opačné profesi, známkové tvorbě, dále kresbě i umělecké grafice. Maluje akrylem a olejem, v grafice hlavně litografií, realizoval i knižní ilustrace.
Hana Matuštíková pochází z dnes již zaniklých severočeských Libkovic, které sousedily s Mariánskými Radčicemi. Severním Čechám a mosteckému regionu zůstala věrná, učí výtvarnou výchovu na základní škole v Obrnicích, působí tam už od roku 1986. A pilně maluje obrazy. „Předtím jsem na školu i chodila, jsem tu od svých deseti let.“ Ve škole je zástupkyní ředitelky.
Anna Kaminská z Prahy rozšiřuje pestrost zaměření účastníků letošního setkání, protože je krajinářkou. Maluje přírodu, její podoby a proměny. Jak často bude utíkat z ateliéru?
„Snažím se zachytit atmosféru místa, které mě oslovilo. Skrze svou malbu zvu diváka na procházku a snažím se mu předat něco ze svých vlastních smyslových a emocionálních zážitků.
Žofie Holienčinová zastupuje na Benediktu nejmladší generaci, je studentkou střední umělecké školy. A její tvorba vás určitě zaujme.
Kateřina Adámková z Prahy, původně z Prostějova, je abstraktní malířkou. Provozuje galerii s kavárnou a ateliérem u Karlova mostu. Pracovala také pro Bořka Šípka. Při svém cestování brala tvůrčí inspiraci i na daleké Havaji.
Jaroslav Bereš je mosteckým patriotem. „Celý život jsem se pohyboval v polygrafii a malování pro mě bylo a je celoživotním koníčkem. Nemám jiné přání, než u něj moci ještě pár let vydržet.“ Loni vystavoval třeba v mosteckém divadle.
