Žatec – V pondělí 18. září bylo na zasedání Výboru pro světové dědictví, které se konalo v saudskoarabském Rijádu, rozhodnuto o zápisu chmelařské krajiny a města Žatec, jejího centra, na Seznam světového dědictví UNESCO. Pro Českou republiku to znamená v pořadí již sedmnáctý úspěšný zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Zároveň je to ale první chmelařská krajina na světě, která získala tento prestižní status.
Žatec a krajina žateckého chmele se nachází v severozápadní části České republiky v lokalitě, která poskytuje ideální podmínky pro pěstování chmele, ústřední aromatické složky při výrobě piva. Památka se skládá se ze dvou částí, které společně ilustrují celý cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě.
Žatecká chmelařská krajina se skládá z venkovských chmelnic a malých vesnic Stekník a Trnovany. Druhou částí zapsané památky je historické centrum Žatce a průmyslová čtvrť Pražské předměstí z 19. století.
Západní část Pražského předměstí s charakteristickými chmelařskými stavbami dokládajícími stavební rozvoj (pohled z Chmelového majáku).
Tato rozvinutá a přetrvávající kulturní krajina a její stavební dědictví spojené s pěstováním a zpracováním chmele svědčí o tradici, která je zde praktikována již více než 700 let a pokračuje dodnes, a to i přes obrovské demografické změny v různých obdobích její historie. V této pozoruhodné krajině se nachází celá řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků. Patří k nim také podpůrné administrativní, kulturní a náboženské budovy a kulturní zvyklosti.
Krajina se specifickými budovami a stavbami spojenými s produkcí žateckého chmele dokládá úzkou interakci mezi venkovskou chmelařskou krajinou a jejím městským zázemím.
Patro typické komorové sušárny chmele na Žatecku. Na hromadách odpočívá usušený chmel, který bude následně v nižším patře lisován do hranolů a odeslán ke zpracování do skladů a balíren v Žatci.
Přípravě nominace předcházel dlouhý a trnitý proces. Původní záměr s názvem Žatec – město chmele, který byl na národní tzv. indikativní seznam zapsán již v roce 2007 a který byl hodnocen v roce 2017, doporučil Výbor přepracovat tak, aby dostatečně prohloubil výzkum tématu pěstování a zpracování chmele, jakož i rozšířil oblasti a území, které by obsahovaly stále produkční krajinu. Město tedy podle doporučení podstoupilo v roce 2019 poradní proces ICOMOS a nominaci přepracovalo. Za podpory a ve spolupráci se zástupci Svazu pěstitelů chmele ČR, CHMELAŘSTVÍ, družstva Žatec a Chmelařského institutu s.r.o. byla nominace rozšířena o pěstitelský aspekt, a to Žateckou chmelařskou krajinu v okolí Stekníku, kterou obhospodařuje Účelové hospodářství Chmelařského institutu.
Pohled na zámek Stekník v „moři chmelnic“ v období před sklizní chmele.
Zároveň se během let pevně ustanovila Steering group neboli řídící skupina, která vedle zástupců z řad města a obce Zálužice a výše zmíněných chmelařských institucí obsahuje řadu odborníků na světové dědictví z Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury. Tito všichni se výrazně podíleli na zpracování textu nominační dokumentace a na zpracování argumentů pro dotazy v rámci hodnocení. Tato řídící skupina bude i v budoucnu dohlížet na správu a řízení památky světového dědictví.
„Město již zpracovalo několik koncepčních materiálů, jako je Management Plan anebo Strategie rozvoje turistického ruchu, které pomohou městu a krajině uskutečnit potřebné kroky pro zajištění bezproblémové návštěvnosti a turistických služeb,“ sdělil Jaroslav Špička, ředitel Chrámu Chmele a Piva v Žatci a zároveň site manager.
„Za poslední léta jsme realizovali také několik úspěšných propagačních, vědeckých a edukačních projektů, což kvitoval poradní orgán ICOMOS, který prováděl hodnocení nominace. Zmínil bych například Interaktivní mapu nominované oblasti nebo edukační hru Cesta chmele,“ dodal J. Špička.
Na Seznamu světového dědictví se nachází desítky kulturních zemědělských krajin, ať již jde o krajiny viniční, krajiny tvořené olivovníky nebo čajovníky, rýžové terasy nebo tabákové či kávové plantáže. Chmelová krajina s chmelařským městským zázemím na seznamu dosud nefigurovala a zápisem byla uznána její celosvětová jedinečnost.
Pohled na charakteristické panorama Pražského předměstí s chmelařskými budovami a jejich komíny („les komínů“).
Zápis přivítali i zástupci z řad chmelařů, za všechny se vyjádřil Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR: „Vítáme rozhodnutí Výboru, který ocenil dochované památky spojené s pěstováním a zpracováním Žateckého poloraného červeňáku, nejkvalitnější jemné aromatické odrůdy chmele pěstované v České republice.“
„Pro město Žatec a obec Zálužice, na jejímž území se nachází chmelařská krajina, znamená zápis na seznam UNESCO, krom prestižní značky, také potenciál dalšího rozvoje a silné turistické pozice v rámci Ústeckého kraje i České republiky. Již díky nominaci byl Žatec úspěšný v získávání dotací na obnovy památek ve městě z evropských programů, příkladem je radnice, nebo probíhající obnova kláštera. V následujících letech se chceme zaměřit především na turistickou infrastrukturu a řešení parkování v obou komponentách,“ sdělil starosta města Radim Laibl. „Stekník, respektive Zálužice, pod které vesnice administrativně spadá, získal letos dotaci od Ústeckého kraje na studii revitalizace návsi, takže první kroky jsou již zahájeny,“ doplnila starostka Zálužic Danuše Cilcová.
