Mostecko – Mostecko má novou turistickou atrakci. Sluneční hodiny položené na nejvyšším bodě výsypky ve stále ještě uzavřeném prostoru lomu ČSA. I tak se na ně mohou těšit už letos turisté, kteří navštíví Uhelné safari, oceňovanou turistickou atrakci. Za pár let bude vyhlídková trasa se slunečními hodinami přístupná všem.
Obří žulovou desku s vyznačenými světovými stranami a měsíci instaloval kameník do vyhlídkového prostoru nad lomem už na začátku prosince. Zrovna sněžilo, po sluníčku na obloze ani stopy. Důvod byl jasný, autorka nápadu, rekultivátorka Ingrid Jarošová, se chystala na zasloužený odpočinek po třiceti letech neúnavné práce. Sama pamatuje místa, kde se teprve zakládala výsypka, zatímco dnes se v daném prostoru již zemědělsky hospodaří. Za všechny rekultivace, které v okolí lomu ČSA a Horního Jiřetína zrealizovala, získala ocenění v podobě rezortní medaile Jiřího Agricoly od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Českého báňského úřadu.
Jak vznikl nápad na umístění slunečních hodin uprostřed lomu? Šlo o poslední projekt Ingrid Jarošové. „Umístili jsme je na specifické místo, nejvyšší na výsypce, kde je samozřejmě i vyhlídka. Hlavní smysl to má v tom, že je odsud výhled na všechny druhy rekultivací: zemědělskou, lesnickou i vodní rekultivaci, a navíc odsud vidíme i do ještě funkčního lomu,“ vysvětlila Ingrid Jarošová. Bude odsud vidět i na plochy, které se nechají přírodě, aby si s nimi poradila sama. Jde o tzv. sukcesi.
Rekultivátorka Ingrid Jarošová je autorkou nápadu, amatérský astronom Libor Šindelář vypočítal, kde mají být jednotlivé měsíce na kamenné desce vyobrazeny. Foto: jip
Kde přesně mají být hodiny umístěny a jak na nich mají být jednotlivé měsíce vyznačeny, to vypočítal amatérský astronom Libor Šindelář. Jeho firma Infotea spolupracuje s těžaři, a právě společnost Sev.En Česká energie podpořila i výstavbu hvězdárny v Kadani. „Byly to moje první sluneční hodiny, a tedy i pořádná výzva. Nechtěl jsem si stahovat z internetu návod a pak jen upravit měřítko, ale chtěl jsem se do toho více ponořit a poznat, co za tím stojí. Stačí v podstatě znát GPS souřadnice daného místa a polohu slunce na obloze v jednotlivých měsících,“ vysvětlil Libor Šindelář.
Na žulové desce jsou vyznačeny body, na něž si ten, kdo chce znát čas, musí dle daného měsíce stoupnout. Jeho tělo pak bude vrhat stín k dřevěným kůlům. Foto: jip
Další díl práce odvedl kameník René Janda, který podle přesně zadaného nákresu opracoval jako hlavní tělo hodin obrovský kus žuly dopravený z Itálie. „Je to krásný kámen, který by měl vydržet stovky let,“ podotkl kameník z Mostu. Kdo bude chtít vědět, kolik je hodin, stoupne si na kameni na vyznačené severojižní ose na daný měsíc. „Ne špičkou, ne patou, ale aby opravdu stál svým tělem přímo nad tím bodem. Stín těla pak ukáže středoevropský čas. Má to jeden háček. V létě se nebude ukazovat středoevropský čas, ale středoevropský letní čas, takže se hodiny budou rozcházet proti tomu, co budeme mít v tu chvíli na hodinkách,“ vysvětlil Libor Šindelář. Číslice hodin jsou vyznačené na dřevěných kůlech rozestavěných okolo žulové desky. Tato zásadní informace je uvedena na blízké informační ceduli.
Informační cedule upozorňuje, že v létě ukazují sluneční hodiny o hodinu více, než máme na hodinkách. Foto: jip
Ze smutné nehody se zrodil příběh s odkazem
Při samotné instalaci ale došlo k nečekané nehodě. Žulová deska při přepravě pukla a při instalaci se rozpůlila. Jako by chtěla ranou na povrchu hodin připomínat, že i zdejší krajina je po těžbě uhlí rozvrásněná. „Hned jsem navrhl, že udělám novou, ale všichni mě přesvědčili, že naopak to má jasný odkaz ke zdejší historii. Ohladím tedy puklinu a něčím ji vyplním, buď zlatou barvou jako sluneční paprsek, nebo černou k odkazu na uhlí,“ uvažoval chvíli po položení hodin kameník. Budou to právě první turisté Uhelného safari, kdo uvidí, jakou variantu kameník zvolil.
Cestou na místo žulová deska pukla a při zavěšení na pásy se rozlomila. V kameníkovi René Jandovi by se v tu chvíli krve nedořezal. Řešení se vymyslelo rychle. Foto: jip
