Krupka – Zhruba 120 koček různých věkových kategorií má v současné době pod svými křídly kočičí útulek Fousek v Krupce. V sobotu 18. a v neděli 19. května jeho provozovatelé a pracovníci otevřeli dveře zařízení v Husitské ulici veřejnosti. Věnovali se návštěvníkům, kterých dorazilo na prohlídku útulku několik desítek.
Jedna kočka změní návrat do domu na návrat domů. (Pam Brownová)
Přiblížit práci a kompletní problematiku péče o toulavé kočky, z nichž mnohé byly zachráněné na poslední chvíli, je za jediné odpoledne téměř nemožné. „Co obnáší provoz útulku pochopíte zhruba až po měsíci práce tady,“ potvrdil v diskusi jeden z necelé dvacítky zdejších dobrovolníků, Tomáš Koplík.
Dobrovolníci zvířatům v útulku zajišťují čisté prostředí, dostatečný přísun potravy a vody. Důležitou součástí jejich práce, kterou vykonávají bez nároku na odměnu, je také dobrý vztah ke kočkám. Zejména ty v útulku potřebují pohlazení a projevený zájem. Navázat vztah se zvířetem, které nikdo nechce, někomu překáželo, nebo bylo dokonce týrané, případně se ocitlo souhrou různých okolností ze dne na den na ulici, může být občas poměrně složité.
Foto: Ilona Kaulfuss
Je důležité prolomit nedůvěru
„Je tady spousta koček, které se už venku narodily a k člověku si musí nejprve najít cestu,“ vykládá Tomáš Koplík a nestíhá hladit zvířata, která k němu přibíhají. „Tihle tři kocouři nahoře se od vás pohladit nenechají,“ ukazuje na poměrně mohutná zvířata, která na návštěvy shlížejí z pelechů ve výšce. Vítat ani okukovat příchozí se s ostatními nehrnou. „Ti jsou pořád ve střehu. Nevím, co všechno zažili, ale určitě to nebylo nic dobrého.“
Nemoc FIP je léčitelná. Záleží na přístupu
Na chodbě uklízí další z dobrovolníků, Lucka Kantoříková. Zrovna domyla podlahu v kuchyňce, kterou spolek nedávno zrekonstruoval. Vcházíme za ní do žlutého pokoje. „Tohohle kocoura si vzala rodina, která nám ho po pár měsících vrátila,“ ukazuje na rezavého kocoura, který se k ní přišel pomazlit. „Dostal FIP a oni neměli peníze na léčbu,“ vysvětluje Lucie a hladí vděčné zvíře. Jak dodává, FIP je velmi vážné onemocnění, ale útulku se nakonec podařilo kocoura vyléčit.
Michaela Baierová z organizace Fousek k FIP upřesňuje: „Je to téma, kterému se dlouhodobě věnujeme a snažíme se o maximální osvětu veřejnosti. Nemoc FIP není infekční, nýbrž propuká u koček s genetickou predispozicí, popřípadě u koček po prožitých traumatech či imunitní nedostatečnosti.“
Foto: Ilona Kaulfuss
Neznalost může vést ke zbytečnému uhynutí zvířete
Podle Michaely Baierové je v současné době nemoc léčitelná. Stále ale podle ní umírají některá zvířata zbytečně. „Bohužel ne všichni veterináři jsou o terapii řádně spraveni a mnohdy nepostupují v souladu se současnými poznatky. Léčbou nemoci se zabýváme od roku 2019. Její problém tkví převážně ve stále nízké osvětě, často komplikované diagnostice a vyšší finanční náročnosti terapie. Ve všech těchto ohledech se situace plošně zlepšuje. Jsme rádi, pokud k tomu můžeme přispívat našim dlouhodobě vysokým procentem úspěšně vyléčených zvířat,“ dodává Baierová.
Každoroční maratón – sezóna koťat
V útulku Fousek je několik oddělení. Třídí se do nich kočky po příjmu. Podle fyzické dispozice, podle charakteru, stáří a podobně. Dobrovolníci si tyto „pokoje“ pojmenovali podle barvy výmalby. Žlutý, modrý pokoj a podobně. Mezi pokoji nechybí ani oddělení určené ke karanténě zvířat, do kterého veřejnost o dnu otevřených dveří přístup neměla.
„Je právě sezóna koťat. Už jsme se o několik mrňousů rozrostli a další budou přibývat,“ upozorňuje Tomáš Koplík na situaci, která se opakuje rok, co rok. Ukazuje přitom na kočičí mámu, kolem které v bezpečí uzavřeného boxu pobíhají tři několikatýdenní koťata.
Foto: Ilona Kaulfuss
Kastrace pomáhají situaci řešit
Osudy většiny koček v útulku nebyly jednoduché. Stává se i to, že pomoc přijde pozdě. Například ze 13 koček v bytě staré paní, která se kvůli nemoci nezvládala o zvířata starat, jich po oznámení členové spolku zachránili už jen několik. Ve vrzích koťat toulavých koček nacházejí pracovníci útulku často mrtvé, případně velmi nemocné kusy. Ke zlepšení situace a zabránění množení toulavých koček geometrickou řadou, pomáhá kastrace.
Předseda spolku Fousek, Vladimír Pergler, v této souvislosti uvádí, že je důležité šířit osvětu, Například o odpovědnosti majitelů za chovaná zvířata. Finance na provoz útulku získává spolek od firem, soukromých dárců i samospráv. „Na kastrace vyrážíme dvakrát na jaře a dvakrát na podzim. V lokalitách, kde se hojně vyskytují toulavé kočky, zvířata odchytáváme a dáváme kastrovat. Pokud jsou zvířata v pořádku, vracíme je zpět. V opačném případě putují do útulku na léčení.“
Nemám ráda kočky. Žádnou dotaci nedostanete
Všechny veterinární zákroky hradí útulek. Část nákladů, které se za rok vyšplhají k 1,5 miliónu korun, pomáhají financovat dárci a sponzoři. Přesto jejich finanční i věcné dary potřeby útulku nepokryjí. Stoupá cena krmiva i veterinárních zákroků, které se mimochodem na celkových nákladech podílejí zhruba 70 procenty.
„Snažili jsme se jednat o finanční podpoře se starostkou nejmenovaného obecního úřadu v lokalitě, kde jsme prováděli kastraci tamních toulavých koček. Paní starostka nám řekla, že kočky nemá ráda, a proto našemu spolku nic nedá. Nešlo přitom o velkou částku. Žádali jsme o deset, dvacet tisíc. Podobně k naší žádosti přistoupila i starostka jednoho z měst na Teplicku, která nás docela ostře odbyla.“
Foto: Ilona Kaulfuss
Fousek našel oporu v Teplicích, Proboštově, ale také u elektrárny
Naopak velmi dobrou spolupráci má Fousek se starostkou Proboštova, Janou Životovou nebo s vedením teplické radnice, kde je jednání o pomoci ze strany města podle Perglera na dobré cestě. Překvapila i finanční pomoc vedení Elektrárny Ledvice.
„Situace není jednoduchá. Svůj podíl na ní má i aktuální dění ve světě, kdy dárcovství a zájem o útulky obecně opadly. Svoji roli hraje ale také skutečnost, že se stále upřednostňuje pomoc psům před pomocí toulavým kočkám.“
Podle Perglera citelně chybí legislativa, která by útulkům umožnila například žádat o státní dotaci. „Podpora státu v tomto směru je prakticky nulová,“ upozorňuje Pergler. Většina útulků se tak často drží nad vodou z posledních sil a je odkázána na pomoc sponzorů a veřejnosti.
Společnost v názoru na pomoc útulkům také není zajedno. Část problémy toulavých koček bagatelizuje a tváří se, že neexistují. Naštěstí je spousta dobrých lidí, kteří si rozsah a dopad problému uvědomují, nejsou lhostejní k utrpení zvířat a podle svých možností pomáhají.
Můžete pomoci i vy, číslo účtu a informace o dalších možnostech případné pomoci najdete na stránkách útulku Fousek https://www.fousek-kocky.cz/
