Kadaň – Nová výstava v Galerii Josefa Lieslera v Kadani nese mnohoznačný název Kousek Ze(mě) a představuje tvorbu mladé malířky Elišky Marie Kozlíkové. Absolventka Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara v Plzni hledá inspiraci pro svou tvorbu uvnitř svého nitra.
A jak postupně zraje vlastní osobnost autorky, tak se vyvíjí i její vizuální jazyk. Raná tvorba je charakteristická barevností evokující divokost a nekompromisnost mladí. Pozdější a současná tvorba už nese tlumenější pastelovou tonalitu, díky které nám před očima roste a sílí výjimečný přístup k vlastnímu výtvarnému vyjádření.
Výstavu, kterou si zájemci mohou prohlédnout až do března tohoto roku, tvoří tři části, jejichž celek slouží jako klíč k hlubinám autorčiny duše.
První částí jsou rozměrné akrylové kompozice, které Eliška tvořila patrně krátce po studiu v ateliéru intermédií, a kde můžeme při hlubším zkoumání rozklíčovat, jaké problémy a témata v té době řešila. Ostatně celá její tvorba je vlastně jakýmsi deníkem jejího života, který nepíše, ale maluje a kreslí. Na první pohled nesourodá barevná změť objektů se postupně a pomalu seskupuje v příběhy první lásky, zklamání a bolestí tak typických pro období, ve kterém se autorka právě nacházela. Každý si v obrazech také najde to, co je mu blízké a co někdy sám řešil ve svém životě.
Počáteční, místy až dětská hravost rané fáze její tvorby, střídá přechod k tužkovým studiím převážně králičích motivů. Králík je pradávným symbolem života, čistoty, ženské plodnosti. Některé staré kultury jej považovaly za motor velké změny a příslib nového života. Je spojen s pojmy jako vzkříšení, nevinnost, omlazení. Velmi často je uváděn právě v souvislosti s přerodem, do kterého dobrovolně vstupujeme a dochází tak ke znovuzrození člověka. Úzký vztah k tomuto zvířeti demonstruje malířka a ilustrátorka monochromatickými nebo barevnými studiemi pastelkou, vytvořenými s precizní trpělivostí a můžeme je vnímat jako studie změny, přeměny dítěte v ženu nebo nabytí a sžívání se s čerstvou dospělostí. Bez sentimentu a zbytečného patosu na roztomilém zvířátku demonstruje vlastní, až chirurgickou potřebu „prokreslit“ se každou částí králíkova nitra.
Foto: Jiří Hub
Poslední část prezentace nese velmi vyzrálý tón. Křiklavé barvy se proměňují do pastelově tlumených odstínů, ubývá zmatku a vyniká jasný názor dospělé ženy, ke kterému došlo nelehkou transformací.
Chcete-li poznat svět jedné nevšední autorky a odhalit nitro její krásné duše, nechte se obklopit jejími obrazy a kresbami a nebojte se v nich ztratit. Nebudete toho litovat.
