Ústecký kraj - Probouzející se jaro láká na cyklovyjížďku. V Krušných i jiných horách může být ještě trochu zima, takže kam?
Zveme vás k Labi. Pojedeme podél řeky, výlet je proto nenáročný a s malým převýšením, vhodný i pro středně vyspělé cyklisty.
Jak se k Labi dostat? Nejlépe v kombinaci s vlakem. Zbude víc času a sil na to nejhezčí, cestu údolím naší největší řeky. Nabídneme vám úsek dlouhý něco přes padesát kilometrů.
Jak z Mostu a okolí
Mosťáci to mají jednoduché, nastoupí v Mostě do vlaku. Vyjíždí buď přímo odtud (7:01, 8:01, 9:01, 10:01…) nebo některé spoje už z Kadaně. Pro možné přistoupivší kamarády uvádíme všechny stanice a zastávky za Mostem: Želenice, Bílina-Kyselka, Bílina, Chotějovice, Želénky, Duchcov, Oldřichov u Duchcova, Řetenice, Teplice, Proboštov, Krupka-Bohosudov, Ústí nad Labem–západ, Ústí n. L.–hlavní nádraží, Ústí n. L.–sever, Neštěmice, Mojžíř, Neštědice, Povrly, Povrly–Roztoky, Dobkovice, Choratice, Vilsnice a Děčín hlavní nádraží. Celkem 69 kilometrů za hodinu a 23 minut.
Jak z Litvínova a okolí
Litvínováci se mohou ráno rozhýbat a vyjet na kole do Oldřichova. Třináctikilometrová trasa vede přes Lom či Osek. Za Lomem odbočíme doprava přes přejezd v oblasti bývalé obce Hrdlovka a jedeme na Duchcov. Před Duchcovem uhneme doleva (pozor na vozidla od Duchcova, kterým křížíme cestu a která mají přednost; křižovatka je trochu nepřehledná). Následně se krátce jakoby vracíme k Oseku a Háji u Duchcova, ale ještě před nimi přejedeme přejezd a pak odbočíme doprava na Oldřichov. Tam už je silnice málo frekventovaná. Vede přes několik nechráněných železničních přejezdů a vleček.
(K místu odbočky se můžeme dostat také shora přímo z Oseku, do něj je ale z Litvínova potřeba vystoupat přes les kolem odbočky na Dlouhou Louku a pak absolvovat prudký sjezd k přejezdu u památníku na důlní neštěstí na dole Nelson).
Před Oldřichovem a nájezdem na most přes železnici se dáme doleva na úzkou asfaltku, která vede kolem statku s koňmi a cvičnou dráhou pro ně zadem kolem jezera Barbora, stále poblíž trati. Tady už je auto úplnou vzácností. K Barboře neodbočíme, pokračujeme stále rovně, podél kolejí. Cesta se změní v polní a trochu horší, ale za to nás dovede přímo až k nádraží Oldřichov, které je po pravé straně.
Z Litvínova jedeme stále převážně z kopce nebo po rovině, pohodlně se tedy dostaneme až na nádraží za nějakých 45 minut.
Ve vlaku
Z Oldřichova se vlakem obvykle z páté koleje (7:26, 8:26, 9:26, 10:26…) za necelou hodinku dostaneme do Děčína. Společná jízdenka pro dvě dospělé osoby a dvě kola stojí 170 korun. V Děčíně „vlak svou jízdu končí“, takže se nám bude pohodlně vystupovat. Jede se překvapivě tiše a svižně, takže i když modrý stroj často zastavuje, 45 kilometrů zvládne za 57 minut. Zpoždění bývají malá.
Jediná nevýhoda: na každé z nástupních plošin vlaku je sice hned vedle dveří hák na zavěšení kola, ale pouze jeden, v celém vlaku tedy pouze několik. Málokterý cyklista jede sám, takže kolega už musí kolo opírat (držet) a hlavně občas přesouvat ode dveří, pokud se v oboustranném vlaku vystupuje a nastupuje zrovna těmi druhými. Při smůle na drsnějšího a neochotnějšího průvodčího můžete slyšet i výhrůžky, že jako druhý nemáte nastupovat. (My jsme se nedali, přes protesty nastoupili, paní v modrém přestala hudrovat a cesta pak už proběhla normálně. Chce to jen občas zašíbovat bicyklem a vyhovět vystupujícím). Druhou možností jsou čtyři háky vedle sebe na konci (začátku) vlaku. Ale jsou v každé soupravě?
Na stezce
Na děčínském nádraží se dá s kolem vecpat na peroně do výtahu. Před budovou se dáme doleva, raději po chodníku, než po frekventované hlavní silnici. Za chvilku totiž znovu odbočíme vlevo, pod viadukt, kterým podjedeme trať. Přes nájezd kolem supemarketu se pak rychle dostaneme na dlouhý most přes Labe. A za ním už začíná vytoužená, převážně asfaltová cyklostezka číslo 2! Dá se na ní vjet i přes historický kamenný středověký mostek.
U řeky
Hned na začátku cyklostezky mívají pravidelně stanoviště cirkusy či lunaparky. Také se můžete rozhodnout, zda se nevydat na opačnou stranu a jet po cyklostezce do kouzelného německého lázeňského městečka Bad Schandau. Či ještě dál, třeba až k moři…! Tak dlouhá je jedna z páteřních evropských tras. Směrem do Německa ale okolí cesty tak malebné není, byť za projetí také stojí. My pojedeme zpět do Čech, krásnou částí v úseku Děčín – Ústí nad Labem (25 km).
Stezka je převážně asfaltová a jen občas odbočí od řeky, ke které se zase brzy vrací. Šlapání nám zpestřují výhledy na plující lodě, které jsou obvykle pomalejší, ale vzhledem k našim zastávkám nám mohou dělat doprovod velký kus cesty. Oko potěší střídající se krásné scenérie labského údolí, a to jsme ještě pár kilometrů před věhlasnou Portou Bohemikou, bránou Čech.
Častá krytá odpočívadla vybízí k odpočinku, instalované mapy k lepšímu zorientování, cedule popisující místní pamětihodnosti či zajímavosti k poučení. Odbočky do vesnic, přiléhajících ke stezce, zase k teplému občerstvení. Můžeme také obdivovat hustou síť „řopíků“, malých vojenských bunkrů z třicátých let, které si majitelé různě opravili.
Jeden z řopíků na cestě. Foto: V. Novotný
Míjíme či dojíždíme (taky předjíždíme nebo naopak) kola, koloběžky, in-line bruslaře, chodce, tandemová kola a další nejroztodivnější vozítka a šlapadla. Jedou na nich turisté mnoha národností. V sezóně to chce trochu opatrnosti a pozornosti. Pro lepšího nebo pospíchajícího cyklistu není problém rozjet svůj stroj čtyřicítkou a pak i vaše dvacítka proti němu stačí k pořádné ráně… Na kole pád na rozdíl od běžek bolí hodně.
Restaurace či stánky na trase nebo blízko ní? V Děčíně (třeba Kocanda) jsme ještě svěží, takže až něco z dalších kilometrů: Těchlovice, Malé a Velké Březno, Svádov-Olšinky, samozřejmě Ústí, později Sebuzín, rozhodně dvě zařízení v Libochovanech. Pak už přijde Porta Bohemica a po ní proti sobě přes vodu Velké a Malé Žernoseky. Ale to už jsme poněkud popojeli, takže ještě na chvíli v popisu zpátky.
Před Ústím se stezka napojuje na silnici a musíme tak jet po krajnici. Naštěstí jen kousek. V krajském městě se nabídne úchvatný pohled na Mariánský most. Ten v jeho masivnosti podjedeme, konkrétně pravobřežní konec. Cesta pokračuje po vyvýšeném střekovském nábřeží, které je tak široké, že dokonce poskytuje prostor pro bruslaře či chodce a cyklisty zvlášť. Projedeme pod hradem Střekov a teď si přijdou na své milovníci technických památek. Nádherná Masarykova zdymadla stojí za zastávku.
Otáčíme domů
Za Ústím se již blížíme k žernoseckému přívozu. Pokud je ještě příliš brzy (březen), tak loď nejezdí a na druhou stranu (a tím pádem i do Lovosic) se nedostaneme. Uváděná provozní doba přívozu je zpravidla od května do října. Škoda, povede-li se tak slunečná a teplá sobota jako třeba letos 23. března, zájem by určitě byl… Takhle je nutno zvolit druhou variantu, pokračovat do Litoměřic a odtud domů třeba vlakem. Ovšemže s přesedáními, v Ústí a v Teplicích, kde jsme raději vzhledem k pokročilé hodině přesedli na vlak do Litvínova. Jinak jsme už z Ústí mohli vystoupit opět v Oldřichově či blízkém Duchcově a dojet po svých. Do každého ze tří vlaků bylo kolo přijato bez problémů, jen jsme vzhledem k časově nenavazujícím spojům a brzkému březnovému stmívání přijeli až večer.
Trasu je také možné zkrátit a zároveň ušetřit za jízdné tím, že si už ráno z Mostu či z Oldřichova koupíme rovnou i zpáteční jízdenku a vrátíme se pak vlakem z Ústí. Na tamní hlavní nádraží přejedeme pohodlně z cyklostezky po mostě přes Labe. Až do budovy, dokonce až k pokladně, se dostaneme bez jediného schodu! Nahoru na perón pak výtahem.
V případě téhle varianty cesty najedete dvakrát třináct a mezitím pětadvacet kilometrů, čili bratru padesátku. Taky to stačí… Druhá varianta Děčín – Ústí – Litoměřice nám ukázala 66 kilometrů.
Pokud se někdo na začátku čtení pohoršoval („S kolem do vlaku!“), může se dostat k Labi po svých. Směr České středohoří.
Z Mostu je alternativ víc. Z Litvínova nejlépe přes Duchcov, Hostomice, Kostomlaty pod Milešovkou, Milešov a Velemín. Krásně se vyhnete hlavní silnici a cesta od Krušných hor dolů až k řece příjemně rychle ubíhá.
Tak šťastnou cestu a bez defektu!
Další informace také najdete na webu věnovaném Labské stezce.
