Meziboří – V sobotu večer se po celém Česku rozzářil Keltský telegraf. Meziboří bylo tentokrát zapojeno do konkrétní trasy a mělo přesně daný čas, kdy se má vatra rozhořet.
Meziboří mělo vyslat signál přesně ve 20.04 hodin. Oheň na vrcholu sjezdovky se rozhořel jako 18. v pořadí, tedy předposlední na této světelné trase. Už v půl osmé totiž první signál vyslal Holý vrch u Roztok. O 2 minuty později se připojil signál Nad vodojemem z kopce jménem Na Vršcích. Pak už se rozzářilo slovanské hradiště Budeč. Pak postupně vždy po dvou minutách Vinařická hora, Slánská hora, Ředhošť, Hazmburk, Blšanský vrch u Loun, Raná, Oblík, Brník, Dlouhá hora, Lipská hora, Ostrý u Milešova, Milešovka, Pramenáč a Bouřňák. Po Meziboří bylo poslední stanoviště na Jeřabině.
Smyslem Keltského telegrafu je propojit místa v krajině a ty, kteří se telegrafování zúčastní, pomocí světelného signálu. Navazuje se tak na pradávnou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv z kopce na kopec. V Evropě, a tedy i u nás jej k dokonalosti dovedly keltské kmeny a využívalo se jej ještě ve středověku, kdy na vrcholcích kopců vyrostly strážní hrady a tvrze. Ten, kdo má signál na daném místě na starost, má označení čert. „V keltské společnosti byl čert hodnost. Byla to postava spjatá s ovládáním živlových sil, také s pohřbíváním, ale zejména s ohnivým poselstvím," vysvětlil v jednom ze článků Jiří Kuchař na webu keltskytelegraf.cz. Čert musel umět rozdělat oheň za každého počasí, aby mohl vyslat signál.
Poprvé se Keltský telegraf Českem rozzářil v roce 2010 a měl jen 13 stanovišť. Letos jich bylo 189.
