ČR – Únava, bolesti hlavy, poruchy spánku, oslabená imunita. To jsou jedny z reálných dopadů pravidelné změny času na člověka. Energetické úspory, kvůli kterým bylo střídání takzvaného zimního a letního času zavedeno a desítky let zdůvodňováno, přitom nepřináší.
Evropská unie se v roce 2018, na základě průzkumu mezi evropskou veřejností, rozhodla střídání času zrušit. Poslanci Evropského parlamentu však v minulých dnech dlouho očekávanou změnu odsunuli až na rok 2021.
Přechod na letní čas, ke kterému došlo ze soboty 30. března na neděli 31. března, přitom rozpoutá další zbytečné masakry zvířat na českých silnicích. Podle německého automotoklubu ADAC narůstá po změně času množství střetů motoristů se zvěří až o 20 procent.
Za rok 2018 přitom v České republice došlo k 12 394 srážkám se zvěří. To byla nejhorší bilance od roku 2014. Z celkového počtu 104 764 loňských dopravních nehod tvořily srážky se zvěří téměř dvanáct procent případů a byly tak čtvrtou nejčastější příčinou havárií. Při nich se 120 lidí zranilo, dva lidé zahynuli. Nejčastější příčinou uváděnou ve statistikách je srážka se srncem.
„Statistiky však zachycují jen srážky s většími druhy zvířat, kdy dochází k poškození vozu nebo zranění pasažérů. Velká část střetů, při kterých zahynou zajíci, ježci a další drobnější živočichové, tak není vůbec podchycena,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
Počty drobnějších živočichů v přírodě jsou přitom výrazně vyšší, než větších zvířat. Většina střetů, kdy dochází „jen“ k usmrcení zvířete, proto není vůbec evidována. „Kvůli změně času tak na českých silnicích zbytečně zahynou stovky a možná tisíce zvířat,“ odhadl Dalibor Dostál. Riziko střetu se zvěří je podle dopravních expertů nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Nejhorší je období kolem dvaadvacáté hodiny.
Změna času je přitom zabijákem nejen pro zvěř na silnicích, ale také pro člověka. Podle studie amerických kardiologů se například den po zavedení letního času zvyšuje o 25 procent počet srdečních záchvatů a po přechodu na zimní čas jich naopak přibližně stejným poměrem ubývá. Počet mrtvic podle amerických vědců narůstá o 2 procenta. Další studie vědců z USA zjistila, že v období přechodu na letní čas se zdvojnásobil počet potratů u žen, které podstoupily umělé oplodnění.
Přibývá také nehod a úrazů. Švédský výzkum uvádí, že po změně času na letní se zvýšil počet havárií na silnicích o jedenáct procent. Americká studie zase zachycuje nárůst pracovních úrazů o šest procent a navíc se závažnějšími důsledky.
Vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR proto v loňském roce doporučili po zrušení střídání času celoroční zachování takzvaného zimního času. Zimní čas totiž podle výzkumů zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Prokázána je také jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku i nižším výskytem nádorových onemocnění. Zrušení změn času tak považují za příležitost ke zlepšení celkového zdraví společnosti
„Změna času má pro ochranu přírody velmi silný symbolický význam. Ukazuje, jak člověk škodí sobě i životnímu prostředí, kdykoli začne do přírodních procesů zbytečně zasahovat,“ upozornil Dalibor Dostál a navázal: „Zrušení střídání času by proto mělo skončit ponecháním přirozeného času, který bývá označován jako zimní. Tak, aby lidé měli v poledne Slunce nejvýše nad hlavou a kolem půlnoci byla největší tma.“
Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v roce 1916. Jako první ho nařídilo Německo a Rakousko-Uhersko, jehož součástí byly i české země. Letní čas se v obou zemích uplatňoval do roku 1918. Znovu zaveden pak byl za druhé světové války, poté byl opět zrušen. K trvalejšímu zavedení letního času v tehdejším Československu došlo v roce 1979. Postupně se ustálilo pravidlo, kdy se letní čas zaváděl poslední březnový víkend v noci na neděli a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je pak letní čas o měsíc delší a trvá až do posledního víkendu v říjnu.
