ČR - K 31. prosinci 2020 evidoval Úřad práce ČR celkem 291 977 uchazečů o zaměstnání. To je o 17 451 více než v listopadu a o 76 445 osob více než před rokem.
Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 273 758 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob mírně vzrostl na 4% (listopad 2020 –3,8 %, prosinec 2019 –2,9 %). Vzrostl i počet volných pracovních míst. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za říjen 2020) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky v pátek zveřejnil Úřad práce ČR.
Situace na pracovním trhu odpovídala v prosinci dlouhodobému stavu, ročnímu období a také běžnému vývoji ke konci roku, kdy nezaměstnanost pravidelně roste. S příchodem zimy postupně končí sezónní práce zejména v zemědělství či ve stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost.
Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících. Pokud jde o turistickou sezónu, ve většině regionů byla přerušena v návaznosti na přijatá bezpečnostní opatření. S jejím rozjezdem zaměstnavatelé čekají na vývoj celkové situace, a s tím související případné rozvolňování.
„Rok 2020 znatelně ovlivnil koronavirus a bylo nutné se tomu přizpůsobit. Ať už šlo o řadu přijatých bezpečnostních opatření nebo třeba změny na pracovním trhu. Do doby, než COVID –19 citelně zasáhl svět, včetně ČR, se český pracovní trh potýkal s obrovským nedostatkem zaměstnanců. Firmy se předháněly v seznamu benefitů a přijímaly kroky, jejichž cílem bylo udržet si kvalifikované zaměstnance, případně získat nové. Zároveň snižovaly své požadavky na potenciální zaměstnance a byly mnohem více ochotny si je samy zapracovat,“ shrnuje generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon a dodává:
„S příchodem koronaviru se situace začala měnit. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů. Řeč je o službách, pohostinství, lázeňství, prodeji, sportovních klubech, kultuře a postupně třeba i automobilovém průmyslu. Přesto má v mezinárodním srovnání ČR stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Už během první vlny pandemie přijal Úřad práce ČR taková opatření, aby byl připraven na možnost rostoucí nezaměstnanosti a propouštění zaměstnanci co nejrychleji přešli k novému zaměstnavateli.“
Během prosince se na ÚP ČR nově přihlásilo 40 143 nezaměstnaných. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 4 783 osob, meziročně pak nižší o 3 272 uchazečů o zaměstnání. Z evidence naopak odešlo 22 692 uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 9 827 méně než v listopadu a o 2 480 méně než rok předtím.
Novou práci získalo 14 804 osob. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4 905) a Jihomoravský kraj (4 780). Nejméně jich pak evidoval ÚP ČR v předchozím měsíci v Karlovarském kraji (1 468) a z hlediska okresů na Rokycansku (157).
O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají lidé, kteří pracovali napříč všemi obory a často jejich zaměstnání bylo na dobu určitou. Přicházejí zejména z oblasti veřejné správy, výstavby silnic a dálnic, stavebnictví a maloobchodu. Jedná se především o profese jako jsou řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, pomocníci ve výrobě, pracovníci s odpady, provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen nebo třeba prodavači.
Evidovaní uchazeči o zaměstnání nejčastěji nacházeli novou práci jako pomocní pracovníci ve výrobě, montážní dělníci výrobků a zařízení a dále ve zdravotnictví, v sociální péči nebo maloobchodu. V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou.
Průměrný věk uchazečů o zaměstnání činil v prosinci 42,6 roku. Průměrná délka nezaměstnanosti byla 426 dnů. Mezi evidovanými bylo 100 499 uchazečů o zaměstnání nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 34,4%. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 23,5% - celkem 68 748.
V uplynulém měsíci bylo bez práce 38 615 osob se zdravotním postižením (OZP) -13,2% z celkového počtu evidovaných uchazečů a 146 227 žen, 50,1% z celkového počtu nezaměstnaných.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v prosinci všech 77 okresů, největší pak Jindřichův Hradec (o 24,6 %), Prachatice (o 23,7 %), Chrudim (o 19,8 %), Klatovy (o 17,3 %), Jeseník a Svitavy (oba o 16,8 %), Břeclav (o 15,6 %), Třebíč (o 14,9 %) a Český Krumlov (o 14,5 %).
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,9 %), Praha–východ (2 %), Pelhřimov (2,1 %), Mladá Boleslav (2,2 %), Jičín (2,3 %), Benešov a Písek (shodně 2,5 %), Plzeň-jih a Ústí nad Orlicí (oba 2,6 %).
Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší, než republikový průměr hlásí 29 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (8,1 %), Bruntál (6,8 %), Ostrava-město (6,7 %), Most (6,6 %), Znojmo a Jeseník (oba 6,4 %), Chomutov (6,3 %), Karlovy Vary a Sokolov (shodně 6 %) a Děčín (5,7 %). Podíl nezaměstnaných žen vzrostl na 4,1% a mužů na 3,9%