ČR - Téměř polovina lidí podle největší světové fitness organizace IHRSA pociťuje kvůli restrikcím negativní dopady snížené fyzické aktivity. Počet jejich kroků za den klesl o 27,3 %, naopak vzrostl čas strávený sezením na nejméně 8 hodin denně a 35 % dotazovaných přibralo na váze.
Data dále potvrzují jasnou souvislost mezi fyzickou pasivitou, nezdravým životním stylem a závažnějším průběhem onemocnění COVID-19. Poukazují na to, že sportoviště, kde jsou nastavena přísná hygienická pravidla, nepatří mezi vysoce riziková prostředí pro přenos této nemoci a jejich otevření je žádoucí, protože jsou součástí řešení současného stavu – díky pravidelnému pohybu lidé získají fyzickou odolnost, kterou potřebují více než dříve.
Fyzická aktivita je nezbytná, přesto existují obavy, že jsou fitness centra vysoce rizikovým místem pro přenos COVID-19 z důvodu hlubokého dýchání během cvičení a uzavřenému vnitřnímu prostředí. Dosavadní údaje však naznačují opak.
Největší světová fitness organizace IHRSA shromažďuje již od začátku pandemie informace o způsobech šíření COVID-19, vztahu mezi fyzickou aktivitou, zdravotním stavem a dalších dopadech souvisejících s tímto onemocněním na naše fyzické a duševní zdraví. Závěry dokazují, že fitness centra provozovaná za přísných bezpečnostních podmínek jsou méně riziková než jiné provozy:
Ve Velké Británii bylo podle údajů ze zapojených sportovišť za tři týdny provozu (po znovuotevření) naměřeno 8 milionů návštěv, a pouze 17 pozitivních případů COVID-19. Austrálie eviduje 6,26 milionů návštěv ve 423 sportovištích v Novém Jižním Walesu po dobu dvou měsíců, a to s nulovými případy komunitního přenosu spojenými se sportovišti. V USA údaje zahrnovaly 49,4 milionu návštěv ve 2 877 fitness centrech a hlášených 1 155 případů COVID-19. Míra výskytu je tak 0,002 %.
„Součástí řešení současné situace by proto mělo být otevření sportovišť – za přísných bezpečnostních podmínek a kapacitních limitů, ale ne jejich uzavření. To je naopak kontraproduktivní. Nyní už se jedná o téměř rok, kdy jsou sportoviště zavřená. To už je doba, která bez jakýchkoliv pochyb ovlivní zdraví všech. Navíc pravidelná pohybová aktivita je jednoznačně řešením, nikoliv problémem, protože si jí zlepšujeme fyzickou i psychickou kondici, zvyšujeme si jí imunitu. Pohyb by měl být jedním z hlavních nástrojů boje proti většině nemocí, nejen proti COVID-19,“ apeluje Jana Havrdová.
Obezita přispívá k horšímu průběhu COVID-19
Z aktuálních průzkumů vyplývá, že 66 % pacientů hospitalizovaných s COVID-19 trpělo nemocemi, jako jsou kardiovaskulární problémy, cukrovka nebo obezita. „Dlouhodobě ale poukazujeme na to, že stav těchto lidí by mohl být mnohem lepší, a i průběh nemoci COVID-19 by nejspíš zvládli mnohem lépe, kdyby měli lepší kondici a věnovali se pravidelnému, byť i nenáročnému, pohybu,“ dodává Jana Havrdová s tím, že průzkumy dále dokládají, že lidé s jedním nebo více rizikovými faktory, jako je kouření, nedostatek fyzické aktivity nebo obezita, byli čtyřikrát více ohroženi komplikovaným průběhem COVID-19 než ti, kteří dodržují pravidla zdravého životního stylu.
Dalším problémem podle odbornice je, že během rozsáhlých restrikcí souvisejících s pandemií úroveň fyzické aktivity u mnoha lidí prudce klesla. „V průzkumu 48,9 % dotazovaných uvedlo, že pociťují negativní dopady snížené fyzické aktivity. Počet jejich kroků za den klesl o 27,3 %, a naopak vzrostl čas strávený sezením z 5 na nejméně 8 hodin denně. Snížené množství fyzické aktivity, stejně jako kouření, užívání alkoholu a nedostatek spánku byly navíc spojeny s častějšími příznaky deprese, úzkosti a stresu. 35 % dotazovaných dále uvedlo, že kvůli restrikcím přibralo na váze,“ podotýká Jana Havrdová.
58 % lidí chce více dbát o své zdraví
Z aktuálních průzkumů také vyplývá, že ačkoliv lidé mají možnosti cvičit online, nepovažují to za plnohodnotnou náhradu cvičení ve fitku nebo na jiném sportovišti. Respondenti, kteří byli před pandemií zvyklí na pravidelné cvičení, dokonce uvádějí, že jediné, co jim chybělo více než chodit do fitness centra (59 %), byla návštěva blízkých (65 %). Sportoviště jim chybělo více než návštěva koncertů (55 %), barů a restaurací (51 %) nebo dokonce sledování filmů v kinech či návštěva divadla (46 %).
Z dat, která od začátku pandemie shromažďuje největší světová fitness organizace IHRSA, ovšem vyplývají i pozitivní údaje: 58 % zapojených respondentů, bez ohledu na jejich aktuální zdravotní stav, tvrdí, že jsou nyní více než kdykoli předtím odhodláni dodržovat zdravější životní styl, hýbat se, zdravěji jíst (57 %) a starat se o své duševní zdraví (42 %).
