Mostecko - V roce 2020 připravilo Ekologické centrum Most pro Krušnohoří ve spolupráci se Severní energetickou a.s. projekt „Vizionáři Mostecka“. Projekt byl určen studentům základních a středních škol na Mostecku. Jeho hlavním úkolem bylo získat informace o tom, jak si budoucnost regionu představuje nejmladší generace a jakým směrem by se podle jejich mínění měla ubírat rekultivace lomu ČSA po ukončení těžby. Vítěznou prací se stal projekt studentů Gymnázia T. G. Masaryka v Litvínově. Před měsícem jsme pro nově vznikající jezero začali hledat vhodné jméno, teď bychom rádi znali váš názor na jeho budoucí využití.
Krajina pod Krušnými horami je dnes považována za suchou oblast ve srážkovém stínu, v minulosti však bývala protkána velkým množstvím potoků, které vytvářely v pánvi jezera, tůně, bažiny a mokřady. Důkazem je např. první zmínka v Kosmově kronice z 10. století o Mostě jako o podmáčeném místě, přes které po mostech vedla stezka kupců z Prahy do saského Freibergu. V důsledku rozvíjející se těžby uhlí se přirozené vodní poměry v území změnily. S postupným plánovaným ukončováním těžby v hnědouhelných povrchových lomech a následnou rekultivací zbytkových jam v Ústeckém kraji, v současné době i bližší budoucnosti, souvisí vznik nových vodních nádrží nebývalých rozměrů co do hloubky a plochy, ale také objemů vody, tolik potřebné pro krajinu i obyvatelstvo.
Lom ČSA nepotká jiný osud, mladí Vizionáři by rádi využili část vodní plochy pro stavbu vodní elektrárny a část pro rekreaci.
Poslední vytěžená část těžebního prostoru by se měla proměnit v zavodněnou plochu, jejíž východní strana bude sloužit jako rekreační. Podél jezera by se vytvořily pláže s lehátky, pro větší množství zábavy také např. pískové hřiště pro plážový volejbal. U pláží by mělo být postaveno pásmo s občerstvením. Pro lepší vstup do vody, i pro děti, se na některých místech by měl být pozvolný vstup a někde i mola. Kolem celé zavodněné plochy by měla vést také cyklostezka.
Západní část jezera by měla sloužit k postavení vodní elektrárny, která by měla být od rekreační části oddělena hrází. Část, která by měla sloužit pro vodní elektrárnu by se ještě přehradila napůl a jedna část by se ještě prohloubila, vznikla by tak vyvýšená vodní plocha odkud by voda spádem měla téct do spodní části elektrárny. Spádem by se vytvářela energie, která by se mohla použít pro část okolních obcí a města tím tak pomoci k používání obnovitelných zdrojů v ČR. V noci, kdy je spotřeba energie výrazně menší než ve dne, by se voda z dolní části elektrárny přečerpávala zpět do té horní, odkud by zase přes den šla spádem do té dolní. Kvůli bezpečnosti by měl být podél elektrárny pásmo lesů, které by sloužilo ke zpevnění půdy kolem elektrárny. Tím, že se v dolech ukončí těžba, přijde mnoho lidí o práci, ale postavením vodní elektrárny, by mohla vzniknout nová pracovní místa.
Plány versus realita
I přesto, že se poloha jezera pod Krušnými horami a zámkem Jezeří může jevit tako vhodná pro rekreační účely, pravdou je spíše opak. Tvar zbytkové jámy a geomorfologické a geologické podmínky nejsou pro tvorbu pláží nejvhodnější. Zejména na východě se u linie břehu budou nacházet vulkanické horniny a uhelné výchozy – tedy horniny pro rekreační využití zcela nevhodné.
O to více smysluplnější je uvažovat o energetickém potenciálu jezera. Ani ne tak ve smyslu přečerpávací elektrárny, kterou navrhují studenti – jelikož by samotné přehrazení jezera vyžadovalo přesun hmot v objemu nejméně 100 mil. m3. Což by bylo nejen logisticky, ale i finančně velmi náročné.
Po zatopení jezera se jako velmi slibné jeví využití obnovitelné energie slunce a využití vodíku. V plánu je plovoucí solární elektrárna složená ze tří tisíc panelů, která by mohla být doplněna výrobnou vodíku. Vyrobená elektřina by mohla být podle potřeby uplatněna v distribuční soustavě, nebo směrována do výroby vodíku a následně využita zejména v dopravě. Jen zatopená jáma po lomu ČSA by podle odhadů umožnila instalaci minimálně 400 solárních megawattů (to je téměř jeden blok dnešní dukovanské jaderné elektrárny).
- Ke konci roku 2019 fungovalo na světě ve čtyřech desítkách států přes 340 plovoucích solárních elektráren o kapacitě téměř tří gigawattů, zhruba 87 % z nich v Asii. V Evropě je za velmoc v oboru plovoucích solárů považováno Nizozemsko. Tam od loňska funguje také největší evropská plovoucí fotovoltaika na jezeře u městečka Bomhofsplas. Montáž celého parku trvala pouhých sedm týdnů.
Plovoucí fotovoltaika je relativně nová solární technologie. Elektrárny se budují na přehradních nádržích jako doplněk hydroelektráren, v odstavených lomech nebo zatopených důlních jámách, jako součást větších energetických a průmyslových parků.
Pro názory a diskuzi byla založena facebooková skupina VIZIONÁŘI MOSTECKA 2021, kde nám můžete sdělit váš názor, jak byste využili vy potenciál nového jezera. Zdali souhlasíte s vizí studentů nebo naopak, co vám v jejich představách chybí.
Pro ty, kteří nemohou nebo nemají Facebook, mohou využít odkaz zde - https://forms.gle/NG6YZBsbSoWrfRnbA.
