Most, ČR - Nedostatek sester je dlouhodobý problém. Nyní svítá na lepší časy v tom smyslu, že pandemie ukázala na důležitost a potřebnost této profese a o její studium roste zájem. Školy ale potřebují, aby dostaly peníze na zvyšování kapacit, podobně, jak je tomu například u lékařů nebo učitelů.
Roste prestiž sester
Nedostatek sester je problém, který nás provází už desetiletí. Tato bezesporu náročná profese byla dlouhodobě platově podhodnocená, takže kromě toho, že část vystudovaných sester záhy odešla do jiných profesí, jich mnoho našlo uplatnění v zahraničí. Nyní se ale situace alespoň v něčem obrací k lepšímu – jedním z mála pozitivních dopadů pandemie koronaviru je to, že lidé si naplno uvědomili důležitost této profese a zájem o studium oboru roste. Větší příliv zájemců letos zaznamenaly jak střední školy, kde absolventi získají vzdělání v oboru praktická sestra, tak vysoké školy, které vychovávají všeobecné sestry, tedy zdravotnice a zdravotníky s vyšší kvalifikací.
Na zvyšování prestiže profese sester se může podílet i podnikatelská sféra. „Již před několika lety jsme si uvědomili, že jako firma vyrábějící zdravotnický materiál můžeme přispět i tím, že se budeme angažovat ve zvyšování povědomí o náročnosti a záslužnosti práce sester, které podle našeho názoru zůstávají neprávem ve stínu lékařů. Společně s Českou asociací sester spolupořádáme soutěž Nej sestřička, do níž zdravotnická zařízení i veřejnost nominují své favority,“ říká Tomáš Mertlík ze společnosti Batist Medical. „Letos jde již o třináctý ročník této soutěže. Kromě popularizační části nám ale jde zejména o ocenění velmi těžké práce, kterou sestřičky odvádějí. Celý projekt má i charitativní přesah, pořadatelé ve spolupráci s partnery finančně podpoří vybrané zdravotnické subjekty a organizace poskytující sociální služby po celé ČR.“
Vystudované sestry často přecházejí do jiných oborů
Sestrám za posledních několik let vzrostly platy více než jiným profesím, takže se zmírnil alespoň jeden z problémů, který způsoboval prohlubování jejich nedostatku. Stále ale platí, že práce sester je fyzicky i psychicky velmi náročná, takže z ní mnoho vyškolených sil záhy odchází. Po absolvování střední školy podle statistik zůstává v oboru 21 % absolventek a absolventů, ale velká část z nich pokračuje ve studiu na vyšších typech škol. Z těch pak zůstává v oboru více než 90 % zdravotníků, ale další vlna odchodů také následuje po mateřské dovolené, kdy zejména nemocniční sestry hledají uplatnění v méně náročných oborech bez nutnosti sloužit noční a víkendové služby.
Ilustrační foto: BatistMedical
Podle údajů Fakulty zdravotnických studií na Univerzitě Pardubice ročně absolvuje zhruba 1600 všeobecných sester na vyšších odborných a vysokých školách. Analýzy ukazují, že za 10 let nebude současné množství absolventů stačit k tomu, aby se nahradily silné ročníky, které budou odcházet do důchodu. „Naše produkce počtu sester na 100 tisíc obyvatel je kolem 14 ročně, takže jsme na úrovni zemí jako Mexiko. Jiné země jako Kanada nebo Švýcarsko mají 96 sester na 100 tisíc obyvatel, průměr OECD je okolo 44,” vysvětluje doc. Ing. Jana Holá, Ph.D., děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice.
Proti nám jde demografický vývoj i podpora státu
„Pandemie ukázala význam profese sester a její důležitosti pro každého z nás. Podílí se podle mého názoru i na zvýšeném zájmu uchazečů o studium, který jsme letos zaznamenali. Školy ale nemají dost peněz, aby na to reagovaly a navýšily kapacitu, stát totiž studium sester zatím bohužel nepodporuje tak, jako například studia lékařů a učitelů. Na naši výzvu k finanční podpoře studií sester ministerstva MŠMT i MZ odpověděla, že se situací budou zabývat,“ popisuje situaci Jana Holá.
Pokud školy zůstanou na stejné kapacitě, nedostatek sester se bude prohlubovat. Už teď podle údajů z konce března tohoto roku chybí jen v nemocnicích více než 2 000 sester. Situaci ukázal v plném světle pandemický stav, kdy byl provoz v některých nemocnicích kriticky ohrožen – nechybělo zde ani tak přístrojové vybavení nebo lůžkové kapacity, ale kvalifikované sestry.
„Nyní nastupují na školy první ze silnějších ročníků studentů a bylo by třeba je podchytit a zvýšit počty přijatých. Pokud se nám nepodaří vytěžit tuto silnou populační vlnu, můžeme se za několik let potýkat s ještě větším nedostatkem sester, protože do důchodového věku se dostane generace tzv. husákových dětí. Navíc stárne populace jako taková, což bude znamenat zvýšené požadavky na zdravotní péči, a tedy i množství potřebného personálu,“ varuje Jana Holá.
Platy vzrostly, množství nabídek je trvale vysoké
„Růst platů zaměstnanců ve zdravotnictví sociálních službách byl v posledním roce opravdu rekordní, meziročně vzrostly o 11,3 %. A největší zásluhu na tom má finanční ohodnocení sester. K tomu je ale nutné poznamenat jednu důležitou věc – za jeho skokovým růstem stojí i mimořádné bonusy a ohodnocení práce zdravotníků v pandemické situaci,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Podle údajů portálu Platy.cz je aktuálně celkový průměrný plat sester včetně bonusů a odměn v ČR 32 204 Kč, medián 30 000 Kč. V oblasti zdravotní a sociální péče jako takové je pak průměrný plat 35 300 Kč a medián 31 000 Kč. Z krajů mimo Prahu jsou na tom nejlépe sestry v Jihomoravském kraji, kde průměr zvyšuje Brno, dále pak v krajích Libereckém a Královehradeckém; nejnižší jsou platy v Karlovarském kraji.
Pokud se týká počtu pracovních nabídek, je podle údajů Profesia.cz nabídka volných míst v tomto oboru již od roku 2016 poměrně vyrovnaná, přičemž nejvyšší byla v roce 2019. Setrvalý je i zájem o nabízené pozice, kdy na nabídku reaguje v průměru 5 zájemců, respektive zájemkyň. Letos je průměrný počet reakcí zatím o něco nižší, konkrétně 3,6, ale to se dá připsat na vrub nestandardní situaci v prvních pěti měsících roku. Největší zájem je o místa v Praze, ve Zlínském a Jihomoravském kraji.
