Most - V Oblastním muzeu a galerii v Mostě se sešli akademici, úředníci, těžaři, představitelé samospráv i neziskových organizací na sympoziu epochaMost věnovaném severočeské krajině. Na příkladu lomu ČSA se debatovalo o tom, jak by měla být krajina po ukončení těžby využita. Co region potřebuje, jaké má možnosti, ale také jakou má minulost. Značný prostor věnovali diskutující šanci, kterou v těžební krajině může dostat příroda. A Mostecko tak katapultovat mezi vybranou společnost významných přírodních parků v celosvětovém měřítku.
Budoucnost krajiny Mostecka vychází nejen z aktuálních potřeb regionu, ale také z její minulosti, kterou podrobně mapuje Výzkumný ústav hnědého uhlí, organizátor celého sympozia. O budoucnosti regionu po ukončení těžby uhlí se rozhoduje v současné době. Hlavní myšlenkou sympozia tak bylo, aby si jednotlivé záměry nekonkurovaly, ale doplňovaly se ve fungující a životem pulzující krajinu. Prostor by v ní měli mít především lidé.
Vznikat by měly nové obce, průmyslové areály s pracovními místy, které nahradí ty, o které region s ukončením těžby přijde, s prostorem pro vědu a výzkum i rekreaci. Velkou pozornost upírá zejména Ministerstvo životního prostředí na rekultivace a jejich podobu. K rekultivaci se podle náměstka ministryně životního prostředí Tomáše Tesaře musí přistupovat tak, aby umožnila případné další využití celého území v budoucnu.
Prostor pro matku přírodu
Prostor by kromě technické rekultivace měla dostat také příroda, jak je už v současné době běžné v zahraničí, například v sousedním Německu. Němci sukcesi, tedy rekultivaci řízenou výhradně přírodou, mají dokonce zakotvenou v zákoně. „V sukcesi je pokora. Není to jen o ekonomice. O tom, že následná péče není nákladná. Je to především o poznání. Příroda při sukcesní rekultivaci vrátí do krajiny přesně to, co tam má být. Nikoliv to, co si myslí člověk, že by tam mělo být. Je to přístup, jak udělat co nejméně chyb. Nemůžeme se na rekultivace a přeměnu krajiny na Mostecku dívat jen optikou naší generace,“ uvedl Tomáš Tesař, podle kterého ministerstvo životního prostředí uvažuje část rekultivované plochy lomu ČSA změnit právě na sukcesi. Tím by Mostecko dostalo šanci na vznik přírodního parku, jakým se chlubí například v německé Lužici.
Podle Markéty Hendrychové z České zemědělské univerzity průzkum provedený akademiky mezi veřejností potvrdil, že jsou především mladí lidé nakloněni část krajiny přírodě ponechat. Obyvatelé i návštěvníci Mostecka by pak mohli očekávat nádherné přírodní scenérie, za kterými se jezdí například k lomu Amerika nebo do Yellowstonského národního parku.
V novodobé divočině, která by jednou mohla v sousedství Mostu vzniknout, by našly domov chráněné druhy zvířat i vzácných rostlin. Už dnes tu podle Michala Porteše z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR žijí desítky chráněných a vzácných druhů ptáků a hmyzu.
Akce byla ukončena speciální exkurzí do předpolí Velkolomu Bílina, na aktuálně nejvýznamnější archeologické naleziště Mostecka Nesvětice, kde je v současné době odkrýváno největší raněstředověké pohřebiště ve střední Evropě. Klíčovým výstupem projektu Výzkumného ústavu hnědého uhlí epochaMost, podle kterého bylo celé sympozium pojmenováno, by měl být komplexní atlas krajiny Mostecké pánve ve fyzické i virtuální podobě, který by v čase postupně zapojil všechny vrstvy jejího vývoje za posledních dvě stě let.
