Bořeň - Nově vzniklý spolek v Bílině má snahu obnovit zahradu v těsné blízkosti chaty Bořeň, která tu fungovala už v minulém století. V současnosti si turisti mohli všimnout jen trosek v podobě kamenné brány, která po zahradě zbyla. I ta samotná byla ještě do nedávna zakryta neprostupným houštím.
Botanické zahrady jsou obvykle uměle vysazené zahrady, které slouží jako prezentace genetického genofondu jiných zemí a krajin. Úkolem zahrad je udržovat živé sbírky a podílet se na tzv. ex situ ochraně – tedy ochrana rostlin mimo místo původního výskytu.
V letech 1929 až 1933 probíhalo budování zahrady botanickým nadšencem Franzem Kotrbou. Finance na budování zahrady čerpal primárně z prodeje své knihy o Bořni a pohlednic. V dalších letech byla zahrada rozšířena také o lesní park, kde se chovala zvěř. Lidé zde mohli spatřit téměř 500 druhů vyšších rostlin alpské flory, kterou si Kotrba vozil ze svých cest. V období socialismu byla zahrada rozebrána na skalky zahrádkáři, kteří v tomto území hospodařili. Od této doby byla zahrada ponechána na pospas okolní přírodě. Příběh má ale dobrý konec – v Bílině se našlo pár nadšenců, kteří mají snahu botanickou zahradu obnovit.
Spolek obnovení a záchrany památek v Bílině a okolí vznikl na konci roku 2021 právě kvůli záchraně Bořeňské zahrady. Vznikl spojením lidí, kterým není lhostejné, co se s městem Bílina a jeho krásami děje. Jejich posláním je zvelebovat bílinské okolí a zajímavá místa, o kterých místní rodáci mnohdy ani neví. Zda se podaří obnovit floru tehdejší Bořeňské zahrady je hudbou budoucnosti. V plánu jsou ale prohlídky zahrady a výstavba laviček, aby mohla zatím zahrada nabídnout alespoň místo k rozjímání.
Přilehlé lesy, mimo národní přírodní rezervaci Bořeň, patří pod správu Lesů ČR. Pro jakoukoliv změnu zdejšího lesa musel spolek žádat podnik o povolení. Vysazování nepůvodní květeny je omezeno i zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Proto zde momentálně můžeme na místech bývalých skalek pozorovat maximálně jarní aspekt rostlin.
Bořeň
Bořeň s nadmořskou výškou 539 m je právem nekrásnějším znělcovým útvarem Českého středohoří. Od roku 1992 je národní přírodní rezervací a od roku 2005 spadá také pod seznam Natura 2000 jako evropsky významná lokalita. Předmětem ochrany jsou hlavně teplomilná rostlinná společenstva sutí a suťových lesů, trávníků a skalní vegetace. Z rostlin se zde vyskytuje např. koniklec luční český, tařice skalní, hvězdice alpínská, kosatec bezlistý, lomikámen trsnatý, hvozdík sivý, prvosenka jarní, lýkovec jedovatý.
Bořeň je někdy označován jako menší bratr národní přírodní památky USA Devils tower. Nejen že geologická stavba je téměř stejná, shodují se téměř i vzhledově. Devils tower se tyčí na návrší nad řekou Belle fourche (Bořeň se tyčí nad řekou Bílina) do výšky 382 m nad řekou (Bořeň cca 320 m). Podobně jako u Bořně se pod západním svahem nachází také příjezdová komunikace k rezervaci s turistickým zázemím.
