Braňany – V malé obci za Mostem, konkrétně v Braňanech to vře. Místní obyvatele nadzvedl ze židlí záměr těžařů ze Severočeských dolů a. s. těžit kámen z Červeného vrchu, který se tyčí jen pár set metrů od prvních domů obce. Těžaři se minulý týden snažili obyvatele Braňan přesvědčit o výhodách těžby při veřejném představení záměru v kulturním domě.
Strategická poloha Červeného vrchu, jehož jádro tvoří znělec, je velkým lákadlem pro těžaře. Místní kámen chtějí využít při rekultivacích lomu Bílina i pro prodej dalším zájemcům. „Těžba uhlí byla naplánována do roku 2050. S ohledem na Greendeal jsme ale plány pozměnili a zkrátili je o dvacet let. Část peněz se ukládá na vázaný účet, z něhož se bude hradit rekultivace. S ohledem na změnu plánů ale potřebujeme našetřit potřebné peníze dříve, a hlavně získat potřebnou surovinu – kámen. Toho je v našem kraji už nyní nedostatek,“ začal vysvětlovat generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.
Červený vrch je třetihorní sopka, jejíž trychtýřové jádro tvoří znělec. Foto: Martin Prudký
A kámen je, oč tu běží. Severočeské doly jej chtějí získat z Červeného vrchu, který stojí hned na hraně lomu, de facto na dosah. Odpadl by mu dovoz kamene i jeho nákup, navíc by na těžbě společnost vydělala. „Projekt odtěžení Červeného vrchu je naplánovaný na 30 let, zavázali bychom se následně prostor zrekultivovat stejně jako lom Bílina. Postavili bychom vám tam, co byste chtěli,“ vysvětloval Ivo Pěgřímek na setkání s obyvateli Braňan.
Těžaři přinesli do sálu maketu, jak by vypadal prostor po ukončení těžby. Na maketě je již zatopený lom Bílina. Rekultivace vytěženého Červeného vrchu by měla proběhnout dle přání obyvatel obce. Foto: jip
Ty neobměkčila ani nabídka, že by obec měla kromě zákonem zaručeného příjmu do rozpočtu tři miliony ročně. „Máme lom, celý život, co tu jsme, dýcháme prach z lomu, teď po nás ještě chcete, abychom vám odsouhlasili, že tu budete těžit kámen, který budete odstřelovat trhavinou a přišli jsme tak o jediný ze dvou přírodních kopců, co tu máme? Nechceme vaše miliony a nechceme tu ani vás,“ zaznívalo ze všech stran sálu.
Červený vrch tvoří přirozenou bariéru, která kryje Braňany před litvínovskou chemičkou. Hned za vrchem je odkaliště Venuše. Foto: jip
Ivo Pěgřímek při prezentaci záměru těžby kamene z Červeného vrchu. Foto: jip
Výjimkou byli pouze radní, kteří těžařům už v březnu povolili průzkumné vrty. Záměr těžby kamene v lokalitě Červeného vrchu si může veřejnost prostudovat. Zveřejněn je do 23. května na úřední desce na webu obce. „My jsme vás volili, abyste se starali o rozvoj naší obce. Děláte přesný opak. Budou nám praskat baráky, bude se ještě více prášit. Přes obec budou jezdit těžké vozy a nevěříme, že nebude nic slyšet,“ zlobili se místní.
Naprostá většina přítomných vyjadřovala při veřejném představení záměru velkou nevoli. Foto: jip
Dalším faktem, co Braňanské naštvalo, je plán větší část vytěženého kamene prodávat. „Podle výpočtů je možno za 30 let vytěžit 18 milionů tun. Ročně je to 600 tisíc tun, z toho je čistého kamene 480 tisíc tun, zbytek materiálu využijeme v lomu Bílina. Za rok využijeme 150 tisíc tun kamene pro naše potřeby, 330 tisíc tun bychom prodali na trhu. Kamene je nedostatek a je ho potřeba pro strategické liniové stavby, tedy pro výstavbu silnic, železnice. Kamenolomy v Ústeckém kraji jsou na hranici životnosti,“ zdůrazňoval Ivo Pěgřímek při prezentaci.
Těžba by podle zástupců dolů probíhala vždy od února do listopadu od pondělí do pátku ve dvanáctihodinových pracovních směnách. Kámen by se odvážel po obslužné asfaltové komunikaci přímo v lomu Bílina. Případně část po nové silnici kolem jezera Most, aby těžká auta nejezdila skrze obec.
Těžaři se bránili nařčení, že těžké vozy budou jezdit přes obec. Ty mají kámen určený k prodeji přepravovat po obslužné komunikaci přímo v lomu na železniční překladiště. Menší část by se případně přepravovala kolem jezera Most. Zdroj: Severočeské doly, a. s.
Se záměrem se místní nechtějí smířit. „Předpokládám, že když není změněn územní plán, realizovat nic zatím nemůžete,“ ubezpečovala se bývalá místostarostka Zuzana Koláčková. Místní nicméně počítají s tím, že by vládnoucí uskupení v obci mohlo záměr podpořit, protože má v zastupitelstvu většinu. Proto hodlají uspořádat referendum, ve kterém by se dala najevo svůj názor většina obyvatel obce. Na sociálních sítích již skupina Pro ŽIVOT v Braňanech stanovila přípravný výbor, který již spustil podpisovou akci, tak aby podklady pro vyvolání referenda splňovaly všechny potřebné náležitosti. „Mě velmi mrzí, že mi nikdo z vedení obce nedokázal odpovědět, co kromě peněz těžba místním přinese pozitivního. Kdyby měli aspoň třeba zaručeno, že sto místních lidí bude mít skvěle placenou práci, tak už mají argument, který bych přijala, ale takto to pro nás má více negativ než přínosů," doplnila Zuzana Koláčková.
Těžaři by v případě podpory se zahájením těžby museli získat také potvrzení v rámci řízení Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). „Pochybuji, že přes životní prostředí uspějí. Vedení obce mělo záměr vybudovat na okraji Braňan další výstavbu domků a neuspěli právě s odůvodněním, že přírody tu máme tak málo, že nepovolí její další zábor,“ uzavřela jedna z obyvatelek obce.
