Ústecký kraj - Je to matador v Poslanecké sněmovně, už sedm let za ČSSD předkládá nové zákony a úpravy těch, které považuje za nevyhovující. Vždy je kolem něj rušno, říká se mu rebel. Jaroslav Foldyna opět získal důvěru svých straníků a do nynějších voleb znovu vstupuje jako lídr kandidátky.
V lavici Poslanecké sněmovny zasedáte již od roku 2010, vyjmenujte tři nejvýznamnější věci, které se za oněch sedm let podařilo ve prospěch Ústeckého kraje vybojovat… A které si nejvíce ceníte vy a rád byste na ni navázal?
Byl jsem spoluautorem novely exekučního zákona, který významně zlepšil postavení lidí, kteří jsou v exekuci, byť přiznám, že náš původní návrh byl razantnější. Toto je i pro budoucnost významné téma nejen pro náš kraj, kde je téměř 16 % lidí v exekuci, ale pro celou republiku. Druhá významná věc, která se dotýká opět nejen lidí v Ústeckém kraji, je, že se mi podařilo prosadit v novele stavebního zákona vyřazení tzv. sdružení a spolků ze stavebního řízení. To velmi komplikovalo záměry investorů a stavějících. A pak to byla celá řada drobných účastí na rekonstrukcích několika zákonů. Zejména se domnívám, že se mi bez příkras podařilo v Poslanecké sněmovně vždy otvírat ta nejpalčivější témata Ústeckého kraje, jako je neefektivnost několika sociálních zákonů, které víceméně spolupodněcují jisté sociální napětí v našem regionu. V poslední době jsem se významně angažoval v otázce nespravedlivého postoje státu vůči několika tisícům pracovníků palubních posádek, kteří pracují v Holandsku, jsou dvakrát zdaněni, a dokonce perzekuováni státem.
To je tak namátkou z řady, kterou stojí za to uvést.
Do budoucna chci prosazovat zjednodušení a zefektivnění zákonů v sociální oblasti, zejména těch, které jsou významně zneužívány, jako je obchod s chudobou v oblasti bydlení, tedy dávky na bydlení a doplatek na bydlení. Současně chci nadále pracovat na prosazení splavnění Labe, které by ve svém důsledku významně ovlivnilo život nejen v Polabí, ale i v oblasti chemického průmyslu, zemědělství, investičních celků a metalurgie. Pracuji také v oblasti zahraniční politiky, kde se domnívám, že náš postoj musí být v oblasti EU srozumitelný a důstojný s ohledem na zájmy ČR a jejich občanů. Nesouhlasím s bezhlavým přijímáním a odezíráním z úst vedoucích představitelů EU či jiných mocností.
V květnu jste Sněmovně předložil návrh zákona, který by zachoval billboardy u silnic. V čem konkrétně by to mělo pomoci obcím?
Nešlo vůbec o billboardy. To, co jsem předkládal, bylo na základě zkušeností s obdobnými zákony v Rakousku a na Slovensku, kdy jsem chtěl obcím zjednodušit rozhodování o pracích v katastru obce. V současnosti není jednoznačný výklad toho, co je a co není souvisle zastavěné území, ve kterém rozhodují obce. Tuto věc jsem chtěl předložením návrhu zjednodušit a vyřešit, aby to, co se děje v katastru obcí, bylo v kompetenci obecních a městských zastupitelstev. Bohužel obdobný výklad zákona nahrával i tomu, že v obcích by neplatil plošný zákaz budování billboardů podél komunikací, tudíž jsem svůj návrh stáhl. V budoucím volebním období budu hledat možnosti, jak jej zdokonalit, aby novela pomohla pouze v oblasti rekonstrukcí a výstavby, o kterých budou rozhodovat města o obce.
Jaroslav Foldyna
- 56 let, pochází ze Stráže pod Ralskem, žije v Děčíně
- pracoval jako přístavní kormidelník i jako přístavní dělník v českých i hamburských přístavech
- několik semestrů studoval teologickou fakultu pravoslaví Prešovské státní univerzity na detašovaném pracovišti v Olomouci
- v roce 1989 spoluzakládal ČSSD
- dosud se věnuje boxu
Jak sám říkáte, bez našeho kraje by valná část republiky neměla elektřinu, náš kraj ale patří k těm nejzanedbanějším. Teď se mluví o případné těžbě lithia, která je však zatížena poplatkem za vytěženou tunu ve výši 25 %. Jak je možné, že těžaři za uhlí platí ubohá 3 %, přičemž není zaručeno, že se tyto peníze vrátí tam, odkud ono bohatství patří?
Novela horního zákona v minulém volebním období zvedla podíl státu z vytěžené tuny uhlí o 100 %, tedy ze 1,5 % na 3 %. Nákladovost na vytěžení jedné tuny uhlí a efektivita těžby přinutila stát i Poslaneckou sněmovnu, aby s podílem státu na vytěžené tuně uhlí jednala obezřetně. Je jednoduché a populisticky jistě zajímavé říci, že to může být 6 %. To by ale mohlo významně ovlivnit efektivitu těžby a došlo by k zásadnímu útlumu, který by s sebou přinesl i nezaměstnanost v našem kraji. Proto stát i Sněmovna postupují v tomto obezřetně.
Bojujete za to, aby mladí a perspektivní neodcházeli ze severních Čech. Jedním z důvodů, proč utíkají, je i fakt, že nechtějí žít blízko sociálně vyloučených lokalit a sledovat, jak někteří mohou pohodlně žít na úkor systému, a jiní makají a jsou na tom stejně. Toto se kritizuje napříč politickým spektrem, kde tedy vázne řešení?
Ústecký kraj trápí vysoký podíl nezaměstnanosti, nízké mzdy a problematické sociální skupiny, které v něm žijí. První dva problémy existují, to nelze popřít, nicméně to, co je dominantní, je napětí ve společnosti. To napětí plyne z rozladění ze sociální politiky, jež nerealisticky zvýhodňuje lidi, kteří sociální výhody jen čerpají a nejsou ochotni plnit základní povinnosti. Sociální napětí můžeme řešit jedině tehdy, pokud věci začneme nazývat pravými jmény. Ať jsou to dávky na bydlení, dávky v nezaměstnanosti či další typy dávek, je potřeba prosadit kontrolu, komu tyto dávky dáváme, a popřípadě zastavit vyplácení těm, kteří nedbají na svou povinnost. Ústecký kraj nemůže být odpadkovým košem pro sociálně slabé v České republice!
K tomu je třeba ještě dodat, že k zajištění toho, aby z Ústeckého kraje neodcházeli kvalifikovaní a vzdělaní lidé, popřípadě, aby takoví lidé do tohoto kraje přišli, musíme nabídnout stabilizační příplatky pro profese, které v kraji chceme udržet, popřípadě do kraje přilákat. Absolventi právnických, lékařských či jiných fakult by měli být bonusově ohodnoceni, pakliže uzavřou závazek pracovat po určité časové období v našem kraji. Na tomto se musí zejména podílet centrální orgány, tedy ministerstva, následně kraj i obce. Musíme zajistit, aby se náš kraj nevylidnil a nestal se odpadkovým košem problémů, které bude republika odkládat.
Máte pět dětí – zůstaly, případně myslíte, že zůstanou žít na krásném severu naší malé země?
Podle všeho to vypadá, že některé i ano.