Most - Vedení města Mostu v pondělí na mimořádné tiskové konferenci představilo novinářům důkazy, podle kterých má moci za příliv sociálně slabých občanů do Mostu SBD Krušnohor. Bytové družstvo se brání. Primátor, jeho náměstci a senátorka Alena Dernerová prý nemají správné informace a družstvo za poslední půlrok prodalo jen 16 bytů třetím osobám.
Na město Most a na magistrát se obracejí lidé, kteří poukazují na nekalé praktiky při prodeji bytů. „Informace jsme skládali postupně a dnes již víme s jistotou, že právě Krušnohor v čele s ředitelem Františkem Rybou prodává byty levně třetím osobám. Ty pak do Mostu stěhují sociálně slabé lidi, kteří město devastují,“ řekla senátorka Alena Dernerová.
Problém nastal především v poslední vlně privatizace bytového fondu, kdy se prodávalo zhruba šest tisíc bytů. Prodávány byly za více než příznivých cenových podmínek stávajícím nájemníkům. Takto mělo být prodáno cca 80 % bytového fondu. Těch zbylých 20 % prodává družstvo. To mělo v roce 2017 ještě asi 600 bytů a dnes zhruba 150.
„Máme důkazy o tom, že byty získávají od družstva obchodníci s chudobou, máme například k dispozici smlouvu, kterou Krušnohor prodal bytovou jednotku společnosti Kodada a Zedník s. r. o., kdy osobu pana Jana Zedníka jistě lidé z Mostu zaznamenali v nedávné kauze, kdy vyplynulo, že tato osoba v Mostě vlastní cca 120 bytů, jejichž valná většina je pronajímána na principu zneužívání systému sociálních dávek, tedy obchodu s chudobou,“ prohlásil primátor Jan Paparega. „Na sociálku přicházejí zoufalí lidé, že jim chce Krušnohor prodat byt nad hlavou a oni nemají na jeho odkup,“ doplnila náměstkyně Markéta Stará.
„Paradoxní je, že právě družstvo Krušnohor, které tolik brojí proti sociálně slabým a nepřizpůsobivým, samo odprodává byty za nízké ceny realitním kancelářím, a je tak zodpovědné za stav ve městě. Prodávat přitom nemusí. Kdyby zůstalo u prostého pronájmu, mohl by tak snadno ovlivňovat, kým budou tyto byty obsazeny a nemuselo by docházet k přílivu nepřizpůsobivých,“ prohlásil náměstek primátora Marek Hrvol.
Vedení Mostu chce zabránit dalšímu přílivu sociálně slabých do města, a proto je rozhodnuto od družstva zbývající byty odkoupit. „Za tímto účelem vyzveme delegáty shromáždění družstva jako nejvyššího orgánu, aby zastavili prodej zbývajících bytů, a zahájíme jednání o jejich prodeji městu,“ doplnil primátor Jan Paparega.
SBD Krušnohor se brání
Družstvo a politický oponent vedení města Sdružení Mostečané Mostu vydali společné prohlášení, které na obvinění reaguje:
"Paparega, Hrvol a Dernerová jedním dechem tvrdí, že Krušnohor prodává byty zbylé z poslední vlny privatizace realitním kancelářím a spekulantům pod cenou – a tím umožňuje obchod s chudobou a příliv nepřizpůsobivých. Paní Dernerová je z toho zděšená! No bodejť by nebyla, když dosud ji osud města nezajímal (zeptejte se jí, co konkrétního za osm let výkonu mandátu senátorky pro naše město udělala a zjistíte, že nic), neboť bez uzardění hlasovala pro všechny levárny a podivnosti typu nesmyslných peněz pro Tancošův fotbalový klub, s podnikatelem Zelenkou hlasovala pro směnu nejlukrativnějšího pozemku ve městě za nevyužitelné cancourky v celém městě, zvedla ruku pro snížení daně z nemovitosti jenom pro podnikatele, hlasovala pro „náhubkový“ zákon (tedy jednací řád zastupitelstva omezující zastupitele atd.). Teď je ovšem zděšena z něčeho, čemu – jako obvykle – vůbec nerozumí.
První vlna privatizace probíhala v roce 1997 a tehdy několik domů požádalo Krušnohor o to, aby ji za ně realizoval. Město stanovilo jasné podmínky: založení právnické osoby (např. družstva) nebo vstup do osoby jiné (např. do Krušnohoru), včasné zaplacení za dům, převod bytů do osobního vlastnictví – a to z 80 % do dvou let a poté zbytek. A tak jsme, právníku Paparego, neprivatizovali byty (to dělalo město), my jsme kupovali byty od města a převáděli je za stejné peníze, za které jsme je koupili nájemníkům těchto bytů. Abychom nájemníky motivovali, tak jsme drželi stejnou cenu a stejné podmínky dva roky. Po dvou letech jsme nájemníky znovu vyzvali k odkoupení bytů. Několik set bydlících tak ale neučinilo. Byty se proto prodávaly průběžně celých 20 let.
Letos rozhodlo družstvo o tom, že budou zbylé obsazené byty prodány. Jedná se zhruba o 250 bytů. Protože je podle zákona musíme nabídnout nájemníkům těchto bytů, tak jim je nabízíme. Oni mají 6 měsíců na to, aby se rozhodli. Cena bytů se pohybuje mezi třetinou až polovinou tržní hodnoty. To proto, aby si tyto byty mohli koupit právě nájemníci a hlavně proto, že byty jsou prodávány i s nájemníky. (Neprodávají se tedy byty prázdné.) Pokud nájemníci byty nekoupí, nabízíme byty třetím osobám. Máme vytipované organizace, s nimiž dlouhodobě spolupracujeme, a máme v nich záruku, že nájemníky v bytech nechají bydlet, nezvednou jim nájemné o nesmyslnou částku a v případě odchodu nájemníka nenastěhují do bytů problémové lidi. Zatím jsme prodali necelých 80 bytů a 80 % nájemníků si byty koupilo. Třetí osobě jsme tedy prodali 16 bytů.
Paparega a jeho spolek spravedlivých tak mají jaksi nepřesné údaje. Neprodáváme 600 bytů, ale jen 250; prodáváme za cenu, jež je přijatelná pro kupující nájemníky, ale družstvo na tom neprodělává; nemohli jsme způsobit problémy s nepřizpůsobivými ve městě, protože jsme zmíněných 16 bytů třetím osobám prodali až v posledním půlroce. Byty v rámci privatizace mohli prodávat pouze jejich majitelé, tedy nájemníci, kterým jsme je – podle zákona a pravidel města – museli prodat.
A ještě jedna poznámka pro odborníka Zelenku: Družstvo schvaluje pouze podnájmy v družstevních bytech, ve vlastnických bytech si vlastníci obsazují nájemníky sami – bez schvalování. To je ale na odborníka asi moc složité.
Vážení, před časem jsme vás připravovali na to, že se asi objeví dezinformační kampaň, jakou nám borci kolem Paparegy, Hrvola, Dernerové, Vozky, Zelenky a jim podobných předvedli před čtyřmi lety. A je to tady!"
