Mostecko - Když rodinu zasáhne vážné onemocnění – ať už rodiče nebo dítěte – dopadne jeho tíha na každého z jejích členů. Dobří andělé dlouhodobě podporují rodiny s dětmi, ve kterých se objevila rakovina nebo jiné vážné onemocnění. Pravidelnými finančními příspěvky jim pomáhají překlenout těžké životní období.
Dobří andělé podpořili na Mostecku 115 dětí a 111 rodičů ze 72 rodin. „Kromě výdajů spojených s léčbou či rehabilitací pacienta se rodiny snaží z příspěvků zmírnit dopad vážného onemocnění také na sourozence,“ vysvětluje Šárka Procházková, ředitelka nadace Dobrý anděl, jejímž prostřednictvím dárci – Dobří andělé – podporují tisíce rodin po celé České republice. „I když peníze nikdy nevynahradí čas rodiče věnovaný dítěti, nemusí se například vzdát oblíbeného kroužku nebo mohou vyrazit s kamarády v létě na tábor či školní výlet,“ dodává.
Pravidelnost pomoci
Za necelých 8 let fungování nadace podpořili Dobří andělé na Mostecku desítky dětí. Počet nových žádostí o pomoc ale stále roste. „Kromě rodin, v nichž se rodič nebo dítě potýká s onkologickým onemocněním, podporujeme každý měsíc také rodiny s dětmi s nejrůznějšími vážnými onemocněními či kombinovanými postiženími. Pomoc je v těchto případech dlouhodobá, často v řádu let,“ doplňuje Šárka Procházková.
Každý dárce, který by chtěl rodiny podpořit, si může zvolit výši částky i frekvenci zasílání pomoci. Navíc má možnost si přečíst příběh konkrétní rodiny, které pomohl. „Stačí si na stránkách nadace Dobrý anděl vytvořit registraci a zaslat první příspěvek. Ve svém Andělském účtu pak každý dárce vidí informace o rodině,“ vysvětluje Šárka Procházková a dodává: „Pro rodiče představuje podpora Dobrých andělů v takto těžké situaci pomoc nejen finanční, ale také psychickou – mají pocit, že na to nejsou sami, jsou klidnější a mohou se tak více věnovat tomu, co je důležité.“
Příspěvky umožní dopřát lehčí život celé rodině
Viktorka (9) z Děčína se narodila jako zdravé miminko. Po dvou měsících ale přišel první epileptický záchvat a po natočení EEG bylo zjištěno, že její mozek vykazuje činnost podobnou jako u člověka v kómatu. Následovala hospitalizace a léčba, která stabilizovala mozkovou činnost. Po jejím ukončení byla Viktorka převezena do metabolického centra Všeobecné Fakultní nemocnice v Praze na další podrobnou sérii testů. Všechny výsledky vyšly v normě a následovaly pravidelné kontroly.
Viktorka s rodinou. Foto: Dobrý anděl
„Viktorce nakonec diagnostikovali epileptický syndrom, těžkou psychomotorickou retardaci, zvýšené napětí svalstva a několik očních vad. Musí užívat tři druhy léků na epilepsii, ale drobných záchvatů se již nezbaví. Do 4 let jsme kvůli silným záchvatům mohli cvičit pouze Vojtovu metodu a pohybový vývoj tak postupoval u Viki jen pomalu. Když konečně neuroložka svolila, intenzivně jsme se do toho pustili. A že toho není málo, Viktorka podstupuje každý týden spoustu terapií – hipoterapii, arteterapii, muzikoterapii, speciální cvičení, rehabilitace, plavání, canisterapii a kroužek pro handicapované děti. Jednou ročně jezdíme do Jánských lázní a dvakrát na speciální pohybovou terapii. I přes to všechno se Viktorka posouvá kupředu velice pomalu. Je si jistější v držení hlavičky v sedu, pomalu se jí zlepšuje opora rukou. Stále je však ležící, nepřetáčí se, nekouše a nemluví. V roce 2017 proběhl další screening v Motole a bylo zjištěno, že trpí ojedinělou genetickou vadou, mutací genu STXBP1. V Čechách nevím zatím o nikom dalším, kdo by měl tuto vadu. Pro Viky i nás se nic nezměnilo, péče, terapie, rehabilitace, vše probíhá, jak jsme zvyklí, jen teď už víme kde je chyba,“ popisuje zdravotní stav své dcery paní Denisa, která vychovává se svým manželem také dvanáctiletého Ríšu.
Do práce se již po ukončení rodičovské dovolené vrátit nemohla. Intenzivní péče o dceru jí to ani neumožní. Rodině s finanční stránkou pomáhají Dobří andělé. „Všem dárcům patří neskonalé díky. Já vím, že se říká, že peníze nejsou vše, ale nám umožňují Viktorce dopřát lehčí život a možnost pořídit pomůcky podobné jako na terapii a umožnit jí cvičit stejně kvalitně i v domácím prostředí. Viktorka je usměvavá, trpělivá, má ráda pozornost svého okolí a zbytečně se nevzteká. Za celou rodinu děkuji všem, kteří pomáhají nejen nám, ale i dalším rodinám s podobným osudem. Věřte, že to má smysl. Je to pro nás i psychická opora,“ vzkazuje paní Denisa a dodává: „Vážná nemoc má dopad i na našeho syna Ríšu, musím říct, že naštěstí spíše pozitivní. S Viktorkou nám velmi pomáhá a začíná čím dál tím více uvažovat o tom, že se stane fyzioterapeutem. Jsme na něj pyšní. Celá naše rodina věří, že se v nejbližších měsících Viktorka posune opět pohybově dále. My se nevzdáme.“
