Ústecký kraj – Postupné stárnutí obyvatelstva a zvyšující se podíl seniorů vůči natalitě vede na trhu práce k nedostatku pracovníků v produktivním věku. Jak uvedla mluvčí úřadu práce v letošním červnu, nezaměstnanost se v Ústeckém kraji drží na rekordně nejnižší úrovni za posledních 19 let. Zaměstnavatelé mají problém sehnat vhodné uchazeče, v mnoha případech slevují ze svých nároků. Přesto bylo v České republice neobsazených 350 tisíc pracovních míst.
Z této situace těží především lidé v důchodovém věku. Zaměstnavatelé sami zájem důchodců vítají, firmy nemusí kvůli nedostatku zaměstnanců zastavovat rozjetou výrobu. Zatímco dříve nacházeli lidé v důchodu uplatnění především na vrátnicích nebo jako pomocné síly, dnes se stávají platnými členy pracovních týmů, a ačkoli přeferují zkrácené úvazky, jejich pracovní nasazení je stále velké.
Volná pracovní místa zejí prázdnotou, důchodcům však vyhovují
Jednou z pracujících důchodkyň je i osmašedesátiletá Helena Purkartová, která pracuje jako vedoucí v úklidové firmě na Mostecku. „Mezi mými kolegyněmi jsou především důchodkyně, mezi mladými není o tento obor zájem. Naposledy jsme hledali uchazečku o práci uklízečky dva roky, práci jsme tak museli rozdělit mezi ostatní ženy v důchodovém nebo předdůchodovém věku, které každý den pendlovaly mezi dvěma až třemi pracovištěmi. Všechny to zvládly skvěle, přesto se však každá další pomoc hodí,“ říká Purkartová.
Zaměstnavatelé oceňují na seniorech zejména flexibilitu
Výhodou, kterou důchodci disponují, je podle personalistů jejich flexibilita. „Narozdíl od maminek malých dětí nevyžadují senioři podřídit pracovní dobu jiným povinnostem, otevírají se jim tedy i jiné možnosti,“ říká Zdeněk Drozda z personální agentury Starke Jobs. Přestože se jedná o společnost zprostředkovávající práci v Německu, důchodci si podle něj troufají i dojíždět za hranice. „Jsou to především lidé, kteří žijí v příhraničním pásmu, vzdálenost na pracoviště se počítá pouze na kilometry,“ dodává Drozda.
Senioři však při svých pracovních aktivitách narážejí na limity, které přinášejí především bezpečnostní předpisy. „Největším omezením bývá doporučení zákazu řízení při pravidelné povinné lékařské prohlídce, což jim znesnadní cestu do práce. Dále se může stát, že senioři nesplní podmínky pro přidělení různých osvědčení nebo certifikátů. Stává se to ale málokdy,“ upřesňuje Drozda.
Senioři předávají mladším kolegů zkušenosti, v týmech jsou oblíbení
Práci se seniory si pochvalují také kolegové. Například do malé rodinné instalatérské firmy na Mostecku nastoupil koncem loňského roku na poloviční úvazek jednasedmdesátiletý Jiří Hamouzek. „Pan Hamouzek pracoval celý život jako instalatér, jeho praxe a zkušenosti jsou ohromující, myslím, že se od něj máme hodně co učit,“ říká jeho kolega, jednatřicetiletý instalatér Roman. Sám pan Hamouzek přiznává, že pohnutky, proč se znovu ucházet o zaměstnání, byly zcela prosté. „Odebírám noviny a v nich pravidelně visel inzerát, že přijmou instalatéra. Po dvou měsících mi to nedalo, přece není možné, že by o to nikdo nestál. Tak jsem tam zkusil zavolat, popovídali jsme si a nakonec jsem nastoupil. Sice jen na poloviční úvazek, plný už bych asi nezvládl, ale co bych dělal celé dny doma?“, vysvětluje s úsměvem Jiří Hamouzek, který zaměstnání už nevnímá jako povinnost, ale zábavu.
Nedostatečná kvalifikace důchodců není překážkou, zásadní je ochota učit se novým věcem
Podle údajů Českého statistického úřadu pracuje každý devátý senior ve zdravotnictví a sociálních oborech a každý desátý pak ve školství, výrobě i službách. Jsou však oblasti, ve kterých se ukazuje, že věk zkrátka není jen číslem. „Dnes už jsme odvykli, že by nám uchazeči o práci volali na telefon. Životopis i motivační dopis se dá poslat přes webový formulář i z mobilu, senioři však k moderní technice přístup vesměs nemají a řadu věcí tak dělají postaru. Někdy může být náročnější naučit nového kolegu v důchodovém věku třeba práci s EET pokladnou nebo programem na počítači, podle našich průzkumů jsou zaměstnavatelé ve srovnání s dobou před takovými deseti lety mnohem tolerantnější a trpělivější, důchodci už nejsou považováni za nekvalifikované pracovníky“ uzavírá Zdeněk Drozda.