ČR - Není horších bouřek než těch supercelárních. Sahají až k tropopauze (která se v našich zeměpisných šířkách nachází ve výšce okolo 12 km) a jsou charakteristické velmi prudkými nárazy větru, velmi intenzivními srážkami, resp. extrémním krupobitím, a v neposlední řadě destruktivními tornády. Tzv. supercely se od klasických bouřek odlišují tím, že rotují kolem své osy, resp. mají mezocyklónu. A právě v ní dochází ke vzniku tornád.
Domovem supercel jsou Spojené státy americké, kde každoročně napáchají škody v řádech miliard dolarů (tj. v řádech desítek až stovek miliard korun), mimo jiné kvůli tornádům, které je doprovázejí. Ve Státech se supercelám daří z toho důvodu, že zde pravidelně dochází ke střetům relativně chladného vzduchu z amerického západu/severozápadu s teplým a vlhkým vzduchem z Mexického zálivu. Avšak objevují se i ve střední Evropě, a to už poměrně dlouhou dobu.
Oficiálně prvním zaznamenaným tornádem na území dnešní České republiky je tornádo, které se koncem července 1119 prohnalo Prahou. Předpokládá se, že se jedno o tornádo o síle F3 až F4. Takovou sílu mělo i tornádo, které ve čtvrtek zdevastovalo jih Moravy. Tornádo F3 je doprovázeno větrem o rychlosti 254 až 332 km/h, F4 pak větrem o rychlosti 333 až 418 km/h.
Od roku 1119 do současnosti v našich končinách bylo zaznamenáno více než 110 tornád. Některá, docela silná, i v západních a severozápadních Čechách. Třeba v roce 2000, 11. června, se s tornádem střetlo Chomutovsko. Mělo sílu F2, tedy bylo doprovázeno větrem o rychlosti 181 až 253 km/h. O pět let později, v noci z 29. na 30. července 2005, supercela udeřila v Krušných horách. Podle všeho ji doprovázelo tornádo, které prošlo několika obcemi v okolí Klínovce (okresy Chomutov a Karlovy Vary). Mělo sílu F2.
K čemu ti meteorologové vlastně jsou… Zvláště v případě náhlých katastrof velice skloňovaná otázka. Možná jste to zažili i Vy. Před x lety jste seděli na zahradě poslouchajíc rádio, vědíc, že se blíží výrazná studená fronta, na které se měly tvořit intenzivní bouřky, resp. supercely. Tehdy předpověď obsahovala varování před tornády. A to není jediný případ, kdy se v předpovědích objevila zmínka o možném výskytu tornáda. Nic se ale nestalo a zpětně to tedy vyznělo jako poplašná zpráva.
Upřímně, meteorologie přiznává, že většinu pochodů v atmosféře (troposféře) stále nechápe. A navzdory technologickému pokroku v posledních dvou dekádách je nemožné předem předpovědět, kdy a kde přesně se objeví bouřka/supercela, natožpak tornádo.
Ve čtvrtek tornádo udeřilo nejen na jihu Moravy, ale s největší pravděpodobností i v Luhačovicích a na Lounsku. Povaha škod tomu nasvědčuje. Ano, vědělo se, že budou ideální podmínky pro vznik supercel a potenciálně i tornád, avšak upřímně – i kdyby se před tornády varovalo, kdo by to bral vážně?
