Rozhovor s českou lékařkou a političkou, Alenou Dernerovou.
Patříte mezi nejaktivnější a nejviditelnější senátory - jak dnes vnímáte roli Senátu? Jak se Váš osobní pohled změnil od první kandidatury, jestli vůbec?
Praxe ukazuje, že existence Senátu rozšiřuje možnosti kontroly vlády a státních úřadů. Do Senátu jsem byla zvolena zejména proto, že jsem dlouhodobě bojovala proti korupci při nakládání s veřejnými penězi. Uvědomila jsem si, že z pozice lokálního politika toho příliš nezmůžu. Jako senátorka mohu přímo oslovovat ministry, poslance, státní úředníky, mám přístup na krajské zastupitelstvo, s právem kdykoli vystoupit, a tím začít okamžitě řešit problémy. Jako senátorka se mohu účinně zastat lidí, zveřejnit jejich nesnáze a tlačit na řešení. Mohu potvrdit, že senátora berou tyto instituce mnohem vážněji, než zastupitele jakéhokoliv města, o běžném občanovi, bohužel, ani nemluvě. Jednoduše, je to přímočaré řešení.
Jste nezávislou senátorkou bez příslušnosti ke konkrétní politické straně. Dokáže samotný senátor něco prosadit nebo udělat pro lidi v regionu?
Funkce senátora má celorepublikový význam, protože schvalujeme zákony, které jsou platné pro celý náš stát. Máme však šanci, pokud jsme činorodí, promítnout do rozhodování místní témata z našich regionů, nesnáze a potřeby lidí do vzniku zákonů. Jde to sice pomaleji, než bych chtěla, ale jde to, když se nevzdáte. Jsem z Mostecka, kde máme obrovský problém s takzvaně nepřizpůsobivými občany a ten se snažím řešit osobně s příslušným ministrem, nebo pozměňovacími návrhy zákona, který se této problematiky týká. Moji voliči mě také mohou navštívit v senátorské kanceláři se svými problémy či dotazy a já je pak přenáším na příslušná místa, většinou se obracím na kompetentního úředníka příslušného ministra, nebo přímo na člena vlády.
Výhody nezávislosti senátora spatřuji zejména v tom, že mohu hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jak jsem slíbila svým voličům a nemusím dodržovat tak zvaná vázaná hlasování, která jsou v některých stranách pravidlem. Zkrátka nejsem závislá na stranických sekretariátech. Komunikuji napříč politickým spektrem. Slušní lidé se vždycky domluví, a proto se mi daří získat hlasy pro mé návrhy senátních zákonů.
Na jaké výsledky jste nejvíce pyšná?
Mám radost, že se mi podařilo například prošetřit nekalé praktiky s evropskými dotacemi v rámci dotací ROP Severozápad, rozšířit kontrolní pravomoci NKÚ na hospodaření se státním majetkem, ale i rozšířit majetková přiznání politiků. Svým hlasem jsem podpořila i zrušení doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců. Spoluprosadila jsem i pravidlo, že žádné státní dotace nedoputují anonymním vlastníkům, což v praxi vede k omezení úniku peněz do daňových rájů. Podala jsem ústavní stížnost na sporný druhý článek amnestie prezidenta Klause, který ukončil vyšetřování řady kauz závažné hospodářské kriminality a korupce. Rovněž jsem podpořila zavedení opatření „třikrát a dost“, kdy neplatiči pokut přichází o část dávek. Dosáhla jsem zachování Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem a aktivně jsem se podílela na zachování komplexního onkologického centra v Ústeckém kraji. Spolupracovala jsem na ústavní stížnosti na úhradovou vyhlášku, která by zhoršila zdravotní péči, což vedlo k zablokování jejího prosazení v praxi. Zpravodajovala jsem zákon, který zlepšuje přístup pacientů k moderním a inovativním lékům z veřejného zdravotního pojištění, pomohla jsem navýšit platby pojišťoven na prsní implantáty u žen po operaci prsou z důvodu nádorového onemocnění či prosadit platby pojišťoven za senzory ke kontinuálnímu monitorování hladiny cukru v krvi pro dětské pacienty. Od začátku vystupuji proti pandemickému zákonu, který je napsán pouze na covid-19, což je naprostý nesmysl.
Společně s dalšími kolegy jsme podali ústavní stížnost proti povinnému očkování na covid-19, naštěstí ministr Válek povinnost zrušil a Ústavní soud se tím pádem stížností nemusel zabývat.
Podpořila jsem novelu Horního zákona, která je v současné době v poslanecké sněmovně, kde chceme, aby větší část finančních prostředků za vytěžené nerostné bohatství zůstávalo v regionu.
V čem vnímáte silné stránky Senátu?
V Senátu určitě najdete větší množství nezávislých osobností, než v Poslanecké sněmovně, což vychází z podstaty volby senátora, která je přímá. V Senátu je i kultivovanější prostředí, navzájem se nerušíme a vystupujeme slušně i vůči oponentům. I když jsou senátoři členy politických stran či hnutí, mnohdy hlasují víc než poslanci podle svého uvážení a ku prospěchu věci. Další silnou stránkou je obměna Senátu po dvou letech, což zaručuje větší kontinuitu a brání náhlým výkyvům na politické scéně.
Na čem pracujete? Jaké jsou vaše priority do další senátorské práce, když získáte od voličů podporu?
Zcela aktuální a hrozivá je situace na trhu s energiemi. Budu tlačit na rychlé řešení. Již teď je pozdě. Jsou ohroženy domácnosti, veřejný sektor, valná část průmyslu, zemědělství, hrozí nezaměstnanost a kolaps.
Znovu budu jednat s ministerstvem práce a sociálních věcí o vzniku speciálního pilotního programu, který by zvyšoval pravomoci měst, která se potýkají s nepřizpůsobivými občany. S ministerstvem zdravotnictví začnu opět jednat o návratu hygienických norem - počet lidí žijících na metr čtvereční, což by mohlo vést k omezení byznysu s chudobou. Podporuji i zavedení povinnosti státu vymáhat náhradu škody po soudcích a státních zástupcích.
Chci se vrátit k zákonu o terapeutovi neurovývojových poruch, s cílem ulehčit rodinám s dětmi s autismem a poruchami chování.
Jako senátorka podpořím udržitelné financování zdravotní péče a přinejmenším zachování její stávající dostupnosti.
Chtěla bych se vrátit k zákonu o exekutorech, resp. otázce teritoriality exekucí u fyzických osob.
Soustředím se i na podporu spolku Zdraví pro Most v jeho boji proti překračování limitů hluku z autodromu, prosazení ochrany vzácných bučin nad Mezibořím a stálou podporu ve mně budou mít i dětský šachistický oddíl při 4. ZŠ Most, malí fotbalisté a úspěšní softbalisté v Mostě.
Co považujete za největší úspěch Senátu jako celku?
V Senátu mám 80 kolegů a všichni jsme rádi, když se podaří vytvořit dobrý senátní návrh zákona, nebo naopak když vracíme nedokonalé zákony postoupené Poslaneckou sněmovnou. Můj úspěch je tedy zároveň úspěchem Senátu jako celku.
Mezi nezpochybnitelné úspěchy Senátu například patří fakt, zásadně zlepšil zákon o hazardu. Senát pomohl zlepšit i mnoho zdravotnických zákonů. Moc se to neví, ale Senát průměrně vylepší 59 procent sněmovních zákonů. Už jednou i zaskakoval za sněmovnu, která byla rozpuštěná a státu chyběly důležité daňové a zdravotnické zákony.
V důležitých momentech dokáže Senát fungovat jako záchranná brzda a lépe odolává lobbistickým tlakům než sněmovna. Senát byl a je pojistkou demokracie a Ústavy České republiky. Je to jakési zrcadlo pro dolní sněmovnu.
Chybí Vám některé pravomoci Senátu, které byste jako senátorka využila?
Ano, chtěla bych, aby se posílila role Senátu konkrétně v tom, že pokud Senát opraví chyby v zákoně, který nám předložila dolní sněmovna, tak by se jimi sněmovna musela zabývat a tím pádem by se nemělo stát, že je nevezme na zřetel a zákon je přijat s původními nedostatky. Toto posílení vyžaduje změnu Ústavy a rozsáhlou diskusi mezi oběma komorami. Kvalitě zákonů a tím pádem občanům by to pomohlo.
