Most - Nejen nástrahy zimního počasí dokážou řidičům znepříjemnit jízdu. I v letních měsících, kdy je dlouho vidět a hrozí maximálně déšť, ovlivňuje pohodu za volantem řada nepříznivých faktorů a okolností.
Zvláště v období školních prázdnin, kdy stále více lidí odjíždí na dovolenou a za relaxací osobním vozem či na motocyklu, je třeba se na cestu řádně připravit. A to jak zkontrolovat vozidlo, tak ověřit své řidičské schopnosti a dovednosti. Mostecký autodrom nabízí pro tuto příležitost kurzy bezpečné jízdy pod vedením zkušených instruktorů.
Kurz umožní prověřit si před cestou na dovolenou své dovednosti a návyky na plochách polygonu, a i při jízdě ve vyšších rychlostech. Díky uzavřenému areálu přitom bez rizika újmy na zdraví či poškození techniky. „Málokdo ví, že instalované technologie se využívají nejen pro nácvik zvládání běžného smyku na vodě či náledí, ale dokážou například simulovat i podmínky při přívalových deštích, jež často doprovázejí letní bouřky. Právě aquaplaning v důsledku velkého množství vody na vozovce je velmi nebezpečný. Nácvik jeho zvládnutí je proto důležitý,“ upozornil vedoucí instruktor mosteckého autodromu Marek Kohoutek. Přehled kurzů s informacemi a přihláškou zájemci najdou zde.
Skutečnost, že by řidiči neměli ani v létě nic podcenit, potvrzuje policejní statistika tragických dopravních nehod na našich silnicích za květen. Zemřelo při nich 56 lidí, což je nejvíce za posledních šest let. Negativní roli podle ředitele dopravní policie Tomáše Lercha sehrálo právě slunečné a teplé počasí, které u mnoha řidičů způsobilo nepozornost či únavu. Právě tropické teploty v letních měsících dokážou člověku znepříjemnit řadu běžných činností. Sluneční žár působí negativně i na řidiče. Vnitřek vozu promění v rozžhavenou pec, teplota může dosáhnout až sedmdesáti stupňů Celsia.
Foto: Autodrom Most
Za volant by řidič neměl usednout, pokud se necítí dobře. Neměl by se také stresovat ani unavovat fyzicky či duševně, měl by být co možná nejvíce odpočatý. „Zdravotní i psychická kondice řidiče je velmi důležitá, obzvláště vydává-li se na časově náročnou trasu. Je dobré trasu důkladně naplánovat, seznámit se s odlišnostmi v dopravní legislativě zemí, jimiž projíždíte. Vždy platí, že pokud je národní zákon tvrdší než evropský, má přednost tento přísnější předpis,“ radí Kohoutek.
Předčasné únavě je možné předejít vhodným nastavením sedadla a volantu. Je také třeba pracovat co nejvíce očima, tedy nekoukat tupě do dálky, ale využívat celé zorné pole. Při velkých vedrech je dobré dělat častější zastávky, záleží na individuální kondici řidiče. „V kuse by měl jet maximálně tři hodiny, v žádném případě nesmí zapomínat na pitný režim,“ doplnil zkušený instruktor.
Při dlouhé cestě na dovolenou posádku auta ochrání před vedrem klimatizace. Je ji ale třeba vyčistit a vydezinfikovat, v případě potřeby pak vyměnit chladicí médium a filtry. Klimatizace totiž dokáže nejen rychle ochladit kabinu vozidla, filtruje také okolní nečistoty, jež mohou být zdrojem alergických reakcí. „Při používání klimatizace je třeba být obezřetní. Před dovršením cesty je dobré postupně ji omezovat, aby tělo neutrpělo přílišný šok při vystoupení z vozu. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by neměl být větší než šest stupňů Celsia,“ upřesnil Kohoutek.
Foto: Autodrom Most
Před odjezdem na delší cestu je důležité nechat zkontrolovat celé auto, aby se předešlo některým vážným poruchám, ale i krizovým situacím, jež by případná závada mohla způsobit. Zásadní je mít v dobrém stavu zejména brzdy a také pneumatiky, prověřit jejich stáří i hloubku dezénu. „I když u letní pneumatiky zákon povoluje vzorek hluboký 1,6 milimetru, my doporučujeme minimálně tři milimetry. Nešvarem je dojíždět zimní pneumatiky. Minimálně jedenkrát měsíčně by měl řidič změřit tlak v pneumatikách. V případě cesty na dovolenou, ale i jinak pracovat s tlakem v pneumatikách dle zatížení vozu,“ uvedl instruktor.
Apeluje také na bezpečné převážení zavazadel ve vozidle. Každý řidič by si podle něj měl uvědomit, že volně pohybující se předměty ve vozidle jsou velice nebezpečné. Při nárazu v rychlosti 50 km za hodinu do pevné překážky se zvýší hmotnostní působení tělesa bezmála dvacetkrát. Ve vyšší rychlosti pak vzroste hmotnostní působení tělesa ještě mnohem výrazněji. „Například policie v Rakousku proto tvrdě postihuje volně ložené těžké nebo svým tvarem nebezpečné předměty ve voze. Přistiženému řidiči hrozí pokuta až ve výši 500 eur,“ upozornil Kohoutek.
Existují různé způsoby jak věci v autě převážet. Řidič si může pomoci sklopením části zadních sedadel, vyjmutím vaku z opěradla uprostřed zadních sedadel či využitím střešních nosičů nebo střešního boxu. Při sklopení zadních sedaček jde jen o nejkratší část, největší plocha opěradel musí zůstat ve svislé poloze, aby zachytila při případném nárazu zavazadla v kufru.
„Zavazadla zafixujeme upínacími kurty, nebo různými druhy upevňovacích sítí. Nejbezpečnějším způsobem převážení zavazadel je jejich upevnění na střešní nosič. Jediným záporem je pořizovací cena nosiče či střešního boxu. Je třeba také počítat s vyšší spotřebou pohonných hmot. Vždy bychom však měli preferovat bezpečnost, takže nešetřeme na nesprávném místě,“ dodal Marek Kohoutek.
Autor: Jan Foukal, Autodrom Most
