Litvínov – Ohlášený mítink nacionalistů se konal v sobotu odpoledne na litvínovském náměstí Míru. Připadl na desáté výročí násilných střetů, které vešly ve známost jako „bitva o Janov“.
Městem křižují policejní vozy, na náměstí mají speciální monitorovací techniku. Proti nim na podiu vystupuje Tomáš Vandas, předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti, která akci do centra Litvínova svolala. Nemluví ke stovkám a stovkám lidí, kteří v Litvínově protestovali před deseti lety a pak se vydali do nechvalně proslulého sídliště, kde zakročovali policejní těžkooděnci.
Dnes jsou jich řádově desítky a ještě pár minut, než mítink oficiálně začal, byli téměř v převaze novináři. Někteří účastníci demonstrace mají vlajky, občas politikovi zatleskají. Vandas připomněl sociálně vyhrocenou situaci v Litvínově před deseti lety a srovnal ji s následujícími roky. „Do čela se tehdy dostal jako starosta Daniel Volák. Zavedl nulovou toleranci, začalo se s tím něco dělat. Pak ho odvolali,“ říká do mikrofonu. A situace se podle něj zase zhoršila. „Stát se zastává nepřizpůsobivých, gaunerů a kriminálníků. Slušní lidé se nemohou domoci spravedlnosti,“ dodává. „Stejně jako tehdy i dnes stojíme na straně slušných občanů a proti nepřizpůsobivým,“ prohlašuje DSSS ve svých materiálech, zaznívá to i z malého podia.
Po proslovech se politické setkání po hodině rozešlo, okolo patnácté odpolední se náměstí opět vyprazdňuje, znovu tu mohou po volné ploše jezdit děti na kolech.
Co se za posledních deset let v Janově změnilo? Stručně řečeno: Za miliony tam jsou sice nové chodníky i silnice, ale vedou kolem více zničených, opuštěných a zazděných domů, sociální problémy přetrvávají. Město má proti dřívějšku omezené možnosti, jak proti situaci ve vyloučené lokalitě bojovat.
„Od roku 2008, kdy bylo nutno řešit otázky sociálních nepokojů v sociálně vyloučené lokalitě, stát k této problematice výrazně nepřispěl legislativními změnami v klíčových oblastech,“ vysvětlila již dříve starostka Litvínova Kamila Bláhová, když se hodnocením projektu takzvané Nulové tolerance zabývali letos v polovině září litvínovští radní. Sociální reforma vyvolala s účinností od 1. 1. 2012 přechod výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi z obcí na Úřady práce ČR. Touto reformou byla městu znemožněna přímá kontrola nad výplatou dávek a jejich případným zneužíváním. Z dávek pomoci v hmotné nouzi nelze strhávat pokuty či případné dluhy vůči městu.
KURIOZITA
- Když Vandas hovoří o potlačování svobody slova v dnešním Česku a cenzuře, jeho příznivci s vlajkami nabádají fotografa, aby přestal dělat svoji práci a nezaznamenával mítink. Nelíbí se jim, že je fotí.
Dalším klíčovým momentem bylo napadení a následné zrušení části vyhlášek postihujících obtěžující jednání. Městská policie Litvínov tím ztratila oporu při zjednání pořádku zejména v problematických lokalitách. V souvislosti s aktualizací metodických pokynů příslušných ministerstev a pod tíhou legislativních změn je z oblasti školství složité účinně řešit záškoláctví.
Realizované aktivity v rámci projektu Nulové tolerance s sebou přinesly také velmi nepříjemné záležitosti v podobě letitých soudních sporů a trestních obvinění.
V bytové problematice město naráží zejména na problémy s pronajímáním bytů v domech ve společenství vlastníků jednotek, dále například na neaktivní přístup krajské hygienické stanice.
