Horní Jiřetín - Původní, přirozeně vzniklé mokřady, rozsáhlé stepní porosty, strmé svahy i plochy takřka bez vegetace vhodné pro život samotářského hmyzu. Právě tak vypadá nově vznikající rekultivace u Horního Jiřetína, která se může pochlubit svou jedinečností a ekologickou funkčností. Původní krajinu plánuje Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy obnovit i pod zámkem Jezeří.
Moderní rekultivace, která do nejmenších detailů souzní s přírodou, v současné době vzniká na obránecké výsypce u Horního Jiřetína. Plocha o výměře bezmála 168 ha se začala měnit v srpnu. „Rekultivaci jsme zahájili v srpnu terénními pracemi a svahováním podle prováděcí dokumentace, na které jsme spolupracovali s orgány ochrany přírody a krajiny. Jedinečná je svým citlivým přístupem k přírodně vzniklým biotopům. Bez terénních úprav bude ponechána celá severní část plochy, kde se výsypka napojuje na přirozený zarostlý terén,“ uvedla vedoucí rekultivací Severní energetické Ingrid Jarošová.
Plánování rekultivace předcházel rozsáhlý biologický průzkum. Na rekultivační práce dohlíží stanovený biologický dozor. „Celý návrh rekultivace zohledňuje aktuální stav výsypky a snaží se co nejvíce zachovat přirozeně vzniklé biotopy. Přírodní procesy v tomto případě dostaly přednost před umělým vytvářením nové krajiny. Ekologicky funkční krajina vznikala ještě před zahájením rekultivace a v jejím průběhu. Biotopy, které budou při rekultivaci zachovány, jsme vytipovali předem. Jedná se především o přirozené terénní prohlubně, mokřady a strmé svahy,“ doplnila Ingrid Jarošová. Cennost celého území je především v přirozené členitosti terénu, kde se na malém kousku odehrává velké přírodní divadlo. „Návrh využívá všech druhů rekultivace, tedy lesnickou, zemědělskou, vodní i ostatní. To povede k vytvoření pestré škály biotopů lesostepního, mokřadního a lučního typu. Prim ale hrají biotopy, které na tomto území vznikly přirozeně,“ uvedla dále Ingrid Jarošová. V příštím roce bude nové území zpřístupněno, vznikne síť cest o celkové délce bezmála sedm kilometrů a neméně důležité příkopy a zasakovací průlehy, které brání stékání vody ze svahů a zadržují dešťovou vodu v krajině. Vznikne tu více než 33 ha lesů, 30 ha zemědělských pozemků a 5,5 ha vodních ploch. Velkou část představuje přírodní rekultivace, až 100 ha ploch rozmanité zeleně.
Strom bude připomínat původní obec
Pod zámkem Jezeří plánuje Severní energetická obnovit historický odkaz a původní podobu krajiny. Dochované fragmenty původní krajiny se stanou součástí nové rekultivace, na které začala těžební společnost pracovat v letošním roce. Pod Jezeří se vrátí i legendární sekvojovec obrovský. Mladý strom bude vysazen na místě svého předchůdce, aby připomínal původní Albrechtice.
Místem, které se v současné době rekultivuje, měl pokračovat těžbou lom ČSA. Krajinu nyní těžební společnost obnovuje a vrací jí původní funkci. „Na stávající krajinu chceme napojit 16 ha nově vzniklých biotopů, které by měly plynule propojit rekultivaci s pásem vzrostlé zeleně na hraně lomu. Jedná se převážně o lesnickou rekultivaci doplněnou o biotopy pro vzácné živočichy. Chceme pod zámkem Jezeří navázat na původní arboretum. Prořezat náletové stromy a uvolnit tak zachované vzácné druhy. Nejvýznamnější bude návrat sekvojovce obrovského na místo, kde rostl původně,“ uvedl Jiří Křen, technik rekultivací Severní energetické.
Do krajiny už letos přibudou tisíce stromů
Do lesní rekultivace patří i skupinová výsadba a lesní loučky. Část plochy bude zatravněna a část ponechána přirozené obnově, sukcesi. Už letos bude vysázeno 6 083 převážně listnatých stromů. Do krajiny přibydou duby, lípy, javory a habry. „Celé rekultivované území bývalých Albrechtic bude protkáno sítí cest pro pěší i cyklisty, které navážou jak na stávající cyklotrasy, tak i připravované cyklostezky. Turistům tak přidáme další kilometry tras rekultivovanou krajinou,“ doplnil Jiří Křen.
„Rekultivace v bezprostřední blízkosti města nám takto dávají smysl. Navazují na naše projekty pro rozvoj turismu a volnočasové aktivity našich lidí. V současné době máme připravenou projektovou dokumentaci a žádáme o stavební povolení na vybudování devíti kilometrů cyklostezky, která v I. etapě povede z Litvínova do Černic. Ve II. etapě chceme pokračovat po svazích Krušných hor až do Chomutova. Naše cyklostezka pak velmi dobře naváže na síť cyklotras na rekultivacích kolem Horního Jiřetína,“ připojil informaci o chystaných projektech starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
