Most - „Zimák“ je přiléhavá zkratka pro nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve věku od 15 do 26 let z Mostu a okolí, jehož zřizovatelem je Statutární město Most. Funguje v prostorách zimního stadionu již od roku 2012. Otevřeno mají vždy ve všední dny od pondělí do pátku, od 10 do 18.30 hodin. Informují o tom Mostecké listy.
Mladí lidé sem přicházejí dobrovolně, mohou i anonymně, což zpravidla nevyužívají, hlavní podmínkou je věk v rozmezí od 15 do 26 let. Na „Zimáku“ jim říkají uživatelé. Užívají bezplatnou službu, ale musí dodržovat pravidla a pracovat na zlepšení své životní situace. Přicházejí ve skupinkách, o zařízení se nejčastěji dozvídají od kamarádů.
Zájemce musí svůj věk doložit průkazem totožnosti, jméno ukazovat nemusí, pak vystupuje pod svou přezdívkou. V loňském roce přišlo denně průměrně 26 osob, v jednom okamžiku může využívat služby maximálně 35 lidí. V současné době převažují chlapci ve věku 15 až 18 let.
Co zájemce o pomoc na „Zimáku“ čeká? Když přijde poprvé, sociální pracovnice s ním promluví a vyplní vstupní dotazník zvaný „Seznamovák“, ze kterého vyplyne, jaká je jeho životní situace, nebo jak tráví volný čas, ale hlavně co by chtěl řešit, s čím mu zde mohou pomoci. Potom má 14 dní na to, aby se seznámil s prostředím. Může se stejně starými kamarády hrát stolní fotbálek, kulečník, cvičit v posilovně nebo třeba zpívat a hrát na hudební nástroje.
O „Hudebnu“ je tu největší zájem, k dispozici zde však mají i počítače s internetovým připojením a také výtvarnou dílnu. Dostanou se díky exkurzím do míst, která by jinak neměli šanci navštívit. Kluci a holky zjišťují, že volný čas lze trávit daleko lepším způsobem, než bezcílným poflakováním po městě.
Následně uzavírají smlouvu o poskytování sociální služby a spolupracují na individuálním plánu, jehož cílem bývá nejčastěji získání zaměstnání, přijetí na vybraný učební obor nebo dokončení vzdělávání. Sociální pracovnice, oslovované paní učitelko, uživatelé to tak mají vžité, pomáhají těm starším nejčastěji s hledáním práce, sepsáním životopisu, trénují s nimi formou scénky pracovní pohovor.
Mnoho uživatelů potřebuje řešit své dluhy, nasměrují je tedy na Dluhovou poradnu, případně je doprovázejí na jednání na úřadě či ve škole. Zdejší sociální pracovnice spolupracují také například s Klubem národnostních menšin, Diakonií nebo Nadějí - M. Mladší uživatelé se na „Zimáku“ vzdělávají, píší úkoly a připravují do školy. Přesně podle hesla: „Napřed povinnost, potom zábava“.
Nízkoprahové zařízení „Zimák“ vede druhým rokem Klára Tvrzová, na chodbě míjíme pověšené papírové boty, z nichž každá nese motto největšího průšvihu, boty v životě člověka, který ji sem zavěsil: „Nechtěné těhotenství s nesprávnou osobou.“„Chodil jsem za školu.“ „Nevyučila jsem se, nikam mě nevezmou do práce.“ „Krádež a policie.“ „Jsem pořád na bedně a hraju.“
Došlo někdy k tomu, že by Vás někdo z uživatelů slovně nebo fyzicky napadl?
„Ne, to se nikdy nestalo, respektují mě,“ říká vedoucí Tvrzová a dodává: „S uživateli komunikujeme jako s rovnoprávnými v přátelské atmosféře. Ví, že kdyby porušili pravidla, budou vyloučeni a tím by potrestali sami sebe, koukali by jen přes okno, jak se jejich kamarádi dobře baví.“
Jak spolu vycházejí jednotlivé skupiny uživatelů?
„Jednou jsem měla trochu obavy, jak ostatní přijmou dva nově příchozí žáky speciální školy. Ukázalo se, že obavy byly zcela zbytečné, naopak je hned „místní“ zapojili do hry a výborně je přijali,“ vypráví Klára Tvrzová.
Co Vás ve Vaší práci motivuje, a naopak co Vás sráží na zem?
„Když dojdeme k úspěchu a uživateli pomůžeme najít práci. Stává se, že nás přijde po čase navštívit, pracuje, platí si nájem a je spokojený.“ Na druhou část otázky vedoucí nízkoprahu odpovídá: „Nejvíc mě sráží na zem, když všechno vzdají, přestanou sem chodit, nesnaží se spolupracovat a nic řešit,“ a jako příklad uvádí: „Měli jsme tu třeba kluka, kterého přijali na učiliště, ale vzdal to jen proto, že mu někdo řekl, že jeho vybraný učební obor je špatný.“
Minimálně polovina uživatelů s ukončeným vzděláváním bude začleněna na trh práce, to je jeden z vytyčených cílů, kterého by chtěli dosáhnout na „Zimáku“ do konce tohoto roku.
Přejme jim, ať to nikdy nevzdají!
(van)
Foto
Maskot nízkoprahového zařízení „Zimák“ se jmenuje Franta.
Klára Tvrzová a zavěšené boty
Přeskoč práh - vstup do nízkoprahu
Strom úspěchu
hudebna
Posilovna
