Most - Do veřejné akce, kterou koncem týdne pořádali Piráti, se hlasitě vmísila zarytá odpůrkyně Romů. Mostečtí humanisté se zrovna čílili naopak nad segregací romských prvňáků, kterou se pokusí prokázat. K palčivému tématu spolužití se stočila diskuze i později.
Naopak na témata chanovských kontejnerů nebo demonstrace za knihovnu v podstatě nedošlo. „My a oni“ – a můžem tu mít holocaust, varoval pracovník azylového domu.
„JEN TAK ZE CVIKU MI TADY NĚCO UKRADNOU...“
Nadáváním na „cikány“ začala – ještě před oficiálním zahájením – debata, na kterou do kulturní kavárny The Most Café pozvali veřejnost místní Piráti a jejich poslanec za Ústecký kraj František Navrkal.
Než na místo dorazil poslanec, stihl se Komenda stát terčem hlasité kritiky dvou žen, které zrovna v kavárně The Most Café pobývaly. Mostecký Pirát se pozastavoval nad tím, že na 3. Základní škole v Mostě asi dochází k účelové segregaci Romů. Vznikly zde prý údajně dvě plně romské třídy a k tomu jedna „neromská“. Ta jediná je sportovní.
„Romové možná nevěděli, že jejich děti mohou do sportovní třídy,“ zmínil, že se zrovna zabývá tím, zda to byla, či nebyla náhoda. „Myslíte ty děti, co tady každou chvíli něco cvičně ukradnou?“ rozčilila se najednou žena u vedlejšího stolu, která má obchod u Reprezentačního domu města. Sama by se zjevně ve stížnostech na školu nenimrala a uzavřela by věc po svém: „Tak holt ´cikáni´ asi nesportují.“
S tím se nechtěl Komenda smířit a odmítl, že by z jeho strany o pouhé předvolební postoje, jak do dotyčná obvinila: „Co tu poslouchám, to jsou takové předvolební bláboly, že se mi z toho dělá špatně. Jak se na tomhle můžete točit? Na té škole jsou dvě plné romské třídy a ta jedna je holt pro ty chudáky, co tam musí bydlet okolo…,“ konstatovala dáma důrazným hlasem.
Komenda by podobné excesy rád řešil zrušením takzvaných spádových oblastí, aby se romští školáci mohli „rozptýlit“ i do škol mimo lokality, kde národnostní menšina převažuje.
Podle Jana Panochy (Zelení), vedoucí azylového domu v mostecké Diakonii, který na setkání dorazil, je potřeba vnímat realitu i s problémy, které za minoritou vidí ostatní Mostečané. „Pochopit lidi a předkládat, co je možné. Sdílet dobrou praxi,“ poradil.
Mostecký zastupitel Komenda nečekaný výlev ustál a nakonec se zabrousilo se i k jiným ožehavým problémům, které se nedaří v současné společnosti řešit.
Vlevo Jan Panocha (Zelení), vedoucí azylového domu v Mostě, na veřejné debatě pořádané Piráty.
NEJSOU TO JEN DREDAŘI, PŘESVĚDČOVAL DĚDA
Vytvořit most mezi Piráty a starší generací voličů se snaží důchodce Antonín Pokorný z Nové Vsi v Horách nad Litvínovem, nyní mimo jiné manažer projektu Handycars ve společnosti Opel. Do krajských voleb kandiduje na chvostu, s číslem 49, ale to mu nevadí. Chce být inspirací pro ostatní seniory.
„Cítím odpovědnost. Je to dvacet let dozadu, co jsme ztratili právní povědomí,“ řekl s tím, že jinou cestu než Piráty teď politický nevidí. Je garantem projektu Piráti pro máti.
„Vnímáme, že s námi teď důchodci mluví mnohem radši. Zrovna dnes jsme měli akci v Lovosicích. Těší nás to,“ podotkl ústecký pirát Jiří Baudis. Lidé už si o nich prý nemyslí, že jsou „huliči a vítači“. On sám také pokýval nad zkušenostmi, že mnohdy je politický názor v rodině důvodem neshod. „Naši volí komunisty… A nevysvětlím jim nic,“ zmínil. Právě KSČM je dnes ve vedení Ústeckého kraje.
„Je důležité, aby se na kraj dostali mladí lidé. Jen oni to dají vše dohromady,“ je přesvědčen Pokorný, který už Piráty volil do Evropského parlamentu. „Olga Richterová je pro mě Johanka z Arku,“ dodal ještě.
Poslanec František Navrkal (vlevo) i senior Antonín Pokorný naslouchají názorům Mostečanů.
„Podstatné je budovat důvěru, že věci veřejné se dají dělat poctivě. Ale když tu máte prezidenta, který si z ústavy dělá… Chce se mi říct toaletní papír…,“ přidal se Panocha.
TO BYSTE TY POLITIKY VYKOSTIL! ŽIJEME V BANÁNISTÁNU
Mostecký občan Martin Martinovský (Zdraví pro Most) vystoupil k tématu několikaleté kauzy obyvatel Souše proti neúnosnému hluku na Autodromu. Soud v podstatě letos schválit, že autodrom má právo „obtěžovat lidi“ nesnesitelným hlukem, žalobci – manželé Huličkovi – prý neprokázala nadměrné obtěžování. Úřední měření, které potvrzuje překračování zákonného limitu pro hluk, soudu nestačilo.
Podle Martinovského už v roce 2015 hygienici naměřili nadlimitní hluk a autodrom vyměřili pokutu 50 tisíc korun, kterou uhradil v dubnu následujícího roku. „Ve stejném roce začalo další správní řízení za další porušení, ale to dosud neskončilo,“ podivuje se prodlevě. Osobně už apeloval na řadu politiků i na ministra zdravotnictví.
„Když si s vámi zahořekují a oni jako zákonodárci povzdechnou, jak je to v tomhle státě strašné, tak to byste je vykostil. Vždyť vy jste republika!“ opáčil směrem k přítomnému zákonodárci Navrkalovi. „Žijeme v banánistánu. Když vám na hygieně řekne: Víte, já to chci tady ještě doklepat…! A když soudkyně změní názor poté, co autodrom navštíví… Nevím, kdo tahá za nitky,“ dodal ještě. „Okresní soud postupuje zvláštním způsobem,“ souhlasil poslanec Navrkal.
Martin Martinovský vpravo v bílé košili.
Navrkal se autodromem také zabýval. „Benešová řekla, že správní řád je v pořádku. Hygienická stanice postupuje tak procesně opatrně, že přestává být akceschopná,“ shrnul.
Pozitivum poslední doby vidí ve změně celého systému: „Krize nyní prokázala, že krajské hygienické stanice byly zanedbaná instituce.“
„V tom je zakopaný pes – opatrnost, bojácnost, obava udeřit do toho, dát sankce,“ podotkl k „procesní opatrnosti“ Panocha.
ŤUKAJÍ SI NA ČELO, ŽE ŠLA DO MOSTU
Senior Pokorný mimo jiné posléze reagoval i na téma, které se opětovně dostalo na přetřes – Romové. Chtěla o něm mluvit žena z publika, která žije ve městě tři a půl roku. Přistěhovala se sem za dcerou, která zde bydlí už 11 let.
„Když jsem řekla, že se stěhuji do Mostu, klepali si na čelo,“ podotkla. Velmi přísně sdělovala: „Co nás zde bolí, je soužití bílých a Romů. Já dělám na dráze, tam jich několik pracuje, není problém, jsou začleněni, děti chodí do školy. Ale v ulicích, to se i dospělý bojí. Jak je možné, že já když nezaplatím nájem, tak půjdu pod most, a oni? Na magistrátu je snad odbor, který má řešit, aby k tomu nedocházelo. Když to jde vymáhat po bílých…“ rozčilovala se.
Slovo si vzal Pokorný s tím, že on pracuje v automobilce, kde je zaměstnáno kolem stovky Romů z Mostu. „Někteří jsou i šéfové směn,“ zdůraznil s tím, že je to prostředím. Tito Romové vědí, co musí splnit, aby jim taková pozice zůstala. A nejen oni, ale třeba i manželka se musí zavázat, že se začne učit anglicky a podobně.
„ROMOVÉ NEJSOU VERBEŽ“
Jan Panocha měl potřebu se ohradit vůči nekorektnímu rozlišování lidí, kterého se podle něj paní dopouští. „Já bych se vymezil proti tomu říkat ´my a oni´. Není férové mluvit o Romech jako o verbeži. Jde nám o smíření, o konsenzus,“ vyjádřil se muž, který s minoritou pracuje dvě desítky let.
Musíme si mimo jiné uvědomit řadu historických determinant, které podle něj u romské populace jen tak nezvrátíme. „Nerad bych se dostal k holocaustu…,“ naznačil, kam bychom neměli dospět.
Piráti chystají v Mostě další akce, například 22. září půjde o demonstraci za zachování knihovny.
