Most, ČR - Souhrnný index rizika pro Českou republiku je podle protiepidemického systému 2.0 na hodnotě 75. Hodnota odpovídá čtvrtému stupni pohotovosti. Případná změna stupně je ale kromě samotného skóre závislá na aktuální epidemické situaci a zároveň rozhodnutí expertní epidemiologické skupiny.
Řazení do příslušných úrovní probíhá na základě několika epidemiologických ukazatelů, jako je podíl hospitalizovaných pacientů nezachycených v komunitě za posledních 14 dní, 14denní incidence na 100 tisíc obyvatel, zjednodušený výpočet reprodukčního čísla, a také 14denní incidence na 100 tisíc obyvatel zaměřená na seniorní skupiny.
Pro výpočet indexu rizika jsou zásadní otázky: Kolik lidí se v poslední době nakazilo? Kolik seniorů se v poslední době nakazilo? Narůstá počet nakažených? a Dokážeme nakažené účinně a rychle zachytit?
„Při pohledu na epidemiologické ukazatele můžeme konstatovat, že epidemická situace neeskaluje. Naopak se mírně zlepšuje a je evidentní, že zavedená opatření začínají fungovat a projevují se na počtu nově diagnostikovaných pacientů. Pro zachování příznivého vývoje situace je ale nutné, abychom platná opatření důsledně dodržovali,“ popisuje ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Skóre je hodnoceno pro celou republiku. ČR je v systému PES řazena do pěti stupňů pohotovosti, na které navazují příslušná protiepidemická opatření týkající se např. nošení roušek, shromažďování, obchodů, kultury nebo školství, ale i jejich rozvolňování.
„Denní počty pozitivně diagnostikovaných osob korelují s počtem prováděných testů, kterých se v součtu antigenního a PCR testování denně provádí až 70 tisíc,“ zmiňuje hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.
„Zpomalení šíření nákazy souvisí především s poklesem reprodukčního čísla, které je na hodnotě cca 0,8. Jeho pokles se pozitivně odráží také na dalších ukazatelích, které při výpočtu protiepidemického systému analyzujeme,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
„Kapacity nemocnic pro pacienty s COVID-19 jsou nadále v několika krajích na hraně své maximální vytíženosti, důvodem je nákaza personálu, zejména zdravotních sester. V co největší míře jsou využívány všechny dostupné možnosti personální výpomoci – armáda, studenti zdravotnických škol, studenti lékařských fakult (na dobrovolné bázi), dobrovolníci z Červeného kříže. Úroveň péče odpovídá objektivní skutečnosti nedostatku kvalifikovaného personálu a pro udržení co největšího možného rozsahu zdravotní péče u co nejvyššího počtu potřebných pacientů dochází ke snížení obvyklých organizačních, ošetřovatelských nebo diagnosticko-léčebných standardů,“ zmiňuje náměstek ministra zdravotnictví, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.
„V současné době nemáme informaci, že by došlo k situaci nemožnosti umístění pacienta na “odpovídající lůžko“, přestože jsou takové situace v mediích uváděny. Pokud by k takovéto situaci došlo, což je při klesajícím počtu nakažených v populaci spíše nepravděpodobné, zdravotní péče musí být i nadále poskytována v plném souladu s platnými zákony a etickými principy medicíny. V těchto situacích musí lékaři postupovat podle jednoznačně definovaných pravidel a principů (Stanovisko výboru ČSARIM 13/2020 Rozhodování u pacientů v intenzivní péči v situaci nedostatku vzácných zdrojů),“ dodává náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý.
