Most - Jakub Bouda, muzikant, fejetonista a spisovatel původně z Mostu dokončil sedmý díl své fantasy ságy Aforkalypsa a připravuje další knihu Rozbitej. Na tu se mu skládají lidé na portálu Hit hit.
Jakube, sedmý díl Aforkalypsy je už tvoje kolikátá kniha dohromady?
Dohromady je to třináctá vydaná, napsáno mám o dvě více. Ale na těch se ještě musí vyřádit korektorka. A teď píšu šestnáctou. Tahle nešťastná třináctka je šťastným sedmým dílem, takže pověry se navzájem ruší. A zase je to o čarodějích, jejich přátelích a nepřátelích. Zkrátka sága pokračuje a tentokrát tam mají velkou roli ženy, respektive čarodějky.
Mají všechny tvé knihy něco společného?
Řekl bych, že rozhodně. Teda kromě té jedné pohádky, to jsem se musel děsně krotit a zůstal tam jen lehčí humor. Aby u toho děti, případně předčítající rodiče neusnuli. Ale ty ostatní, to je jako přes kopírák. Ať už je to fantasy s čaroději, krimi s motorkáři nebo povídky s obyčejnými lidmi. Ve všech knihách popisuji svět takový, jaký ho vidím kolem sebe. A on to není moc hezký pohled. Lidi lžou, kradou, perou se, zabíjejí, válčí, případně nějaký mix toho všeho. A také to popisuji ve svém obvyklém stylu, který je něco jako „jak mu zobák narost.“ Běžnému smrtelníku je to pak o dost bližší.
Co tvá plánovaná kniha Rozbitej? Přibliž nám ji.
Rozbitej je takový výlet do světa psychopatů. Čtenář dostane malé literární pozvání do naprosto jiné sféry, než zná. V příběhu bude sledovat postavu Nikolaje Murka, který se po roztržce s otcem ocitá v Ústavu pro problematickou mládež, kde se naplno rozvine jeho psychopatický profil. Odsud po několika eskapádách s kamarádem Jirkou prchá do Francie, kde se přidají k cizinecké legii. Jiří to bere jako životní cíl, Nikolaj jako příležitost ke zdokonalení. Samozřejmě je kniha plná násilí, sexu, vražd a intrik. Víc asi prozrazovat nechci. Ale mám pocit, že lidi, kteří mě trochu znají, už tuší, že to bude mazec. A samozřejmě musím dodat, že se jedná pouze o první díl z plánované trilogie.
Kolik peněz je zapotřebí na vydání knihy?
Tak to záleží na nákladu, ale bavme se o množství, které obyčejně tisknu, tedy stovce kousků. Čas, který strávíte psaním, vám nikdo nezaplatí, proto ho nebudu počítat. Obálka přijde bratru tak na tři tisícovky, korektura na dvě (nebo taky na dvacet, když kápnete na loupežníka), tisk deset – dvanáct, podle počtu stran. Něco si vezme sazeč, když nemáte jako já zdarma se obětující kamarády. Takže není to nijak likvidační, ale i tak mě napadlo, zkusit to tentokrát jinak.
Tudíž jsem založil projekt na HIT HIT, což je platforma umožňující výběr peněz na cokoli. Můj projekt je v sekci literatura a vybírám 20.000 Kč. Možnost přispění je široká. Můžete si koupit nějaké předchozí knihy nebo eknihy, předplatit si přímo knihu Rozbitej, nechat si ji zaslat s věnováním nebo nechat zapojit do děje vaši postavu. Chcete popravit tchýni? Jsem váš člověk. Když se plácnete přes kapsu, zamorduju kohokoli. Případně ho nechám žít. I když nerad. Případně si můžete zaplatit večer se mnou na pivu. Ale manželka říká, že je to blbost, protože by se mnou žádný rozumný člověk nešel na pivo ani zadarmo. Ale ta možnost tam je.
Před lety ses přestěhoval do jižních Čech k Lipnu. Jaká byla zima na Šumavě? Přálo počasí psaní knih?
Zima byla a je dlouhá. Včera u nás bylo mínus deset, sníh už nevnímám. Ale počasí já neřeším. Covid, ten přál psaní knih. Já jsem se na Lipno odstěhoval, abych měl klid na tvorbu, ale samozřejmě nejsem žádný poustevník, a tak občas brázdím okolí. Jenže teď nebylo ani při nejlepší vůli kam jít. Takže jsem dělil čas mezi práci, psaní knih, psaní textů a mlácení do kytary. Ale díky zimě přichází inspirace. Když vidíte Pražáka, jak se snaží vyjet hořický kopec s litrovým tříválcem ve škodověnce a za sebou táhne karavan na letních gumách, to si o nějaký ten zápis přímo říká.
Když si vybavím tvoji první knihu Bumerang. Byly to povídky často inspirované příběhy z Mostu a divokých severních Čech. Nezbyly ti nějaké peprné historky, na které bychom se mohli zase těšit?
Ale ano. Mám v plánu třetí povídkovou knihu s názvem Pásmo z gázy, kde se opět objeví mostecká detektivní dvojice Vlasák a Pačes. Na třetí pokus už snad toho sériového vraha chytí.
Další návrat do mosteckých ulic přichází právě v Rozbitém. Nikolaj je sice z Velké Hleďsebe, ale v Komořanech u Mostu tráví trest v pasťáku. Tudíž se s ním čtenář může vydat do Mostu v letech 1992-1994. Vzpomeneme na dobu, kdy ještě kosmonauti stáli před kinem, uvaděčky měly modré pláště, místo Centrálu byl Plecháč, fungovala diskotéka Peklo a PRIOR se změnil na RIO. A v dalším díle se do Mostu vrátíme, akorát se posuneme v čase. Ale nebudu předbíhat.
Kromě psaní tě baví i hudba. Děláš aktuálně na něčem?
Jasně. Na podzim vyšla moje sólová prvotina Gandžáro v trošku rozevlátém stylu od folku po punk. Teď pracuji na nových věcech pro další CD s Romanem Sigmundem a bude to víceméně blues. Texty už se vyhýbají politice, ale to neznamená že to bude nějaká slušňárna. Tentokrát dostanou za vyučenou obézní děvčata, navonění chlapečci a prostitutky. Ale abych jen nenadával, je tam i jedna zamilovaná píseň pro ženy, nová variace pohádky, kde se dozvíte, jak to bylo skutečně s Popelkou, a oslavíme noční kuchtění podle Babicy. Navíc se podíváme i do mysli pedagoga. Rozhodně se neflákám.
A taky jsem se spojil s Meereczkem (kytarista Topunky) a domluvili jsme se, že připravíme jeden Topunkovský singl, aby se na nás nezapomnělo. Špatný věci se mají lidem připomínat, ne?
Díky za rozhovor.
Bodejž bys nadával. Já taky děkuji.
