Most - Minulý týden přijali mostečtí policisté oznámení od ženy, která se stala terčem podvodníků a přišla o nemalou finanční částku. Prostřednictvím mobilního telefonu ji kontaktoval neznámý muž, který se představil jako bezpečnostní pracovník peněžního ústavu. Postupně telefonicky hovořila i s dalšími osobami, které se taktéž vydávaly za pracovníky bank nebo vystupovaly jako příslušníci policie.
"Tyto telefonáty vypadaly velmi věrohodně. Pachatelé se chytrým trikem vydávají za někoho jiného a maskují tak pravé číslo. V tomto případě se příchozí hovory jevily skutečně jako z peněžního ústavu nebo z policejní linky. Tento druh podvodu je nazýván jako „spoofing“," upozorňuje mluvčí Policie ČR Václav Krieger.
Jak podvod probíhal
Poškozená z Mostecka měla být informována, že jejím jménem se někdo snaží získat půjčku ve výši 260 tisíc korun. Poté jí neznámý volající sdělil, že pokud chce zabránit tomuto podvodnému jednání a chce odhalit pachatele, je potřeba sjednání půjčky v nejvyšší možné částce. S tímto žena souhlasila. Pomocí hovorů a zasílaných textových zpráv byla nasměrována na pobočku banky, u které má zřízený bankovní účet. Tam, podle předem dojednané a smyšlené spolupráce podvodníků, uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 600 tisíc korun. "Tento finanční obnos v bance vybrala a podle sdělených instrukcí jela nepochopitelně do teplického nákupního centra, kde celou částku vložila do bankomatu třetí generace, tzv. bitcoinmatu. Podvedená byla oklamána, protože ji pachatel ujišťoval v tom, že peníze se tímto způsobem převedou do virtuální peněženky finančního ústavu. To se samozřejmě neukázalo jako pravdivá skutečnost a několikasettisícová částka byla poukázána na adresu bitcoinové peněženky neznámé osoby," dodal mluvčí policistů.
V souvislosti s tímto případem policisté opakovaně varují občany před útoky neznámých podvodníků, které spočívají zejména v obvolávání svých obětí. Cílem útočníků je oklamat osobu a vydělat peníze.
Bankovní sektor na svých webových stránkách, ale i v mobilních aplikacích varuje před těmito útoky. Banky opakovaně sdělují, že neobvolávají své klienty, a to ani v souvislosti s jinými druhy podvodů jako je například „vishing,“ kdy se snaží podvodníci získat citlivé informace k jejich účtům, internetovému bankovnictví nebo k platebním kartám. Ani takové informace nikomu po telefonu neříkejte.
Více informací „jak se nestát obětí podvodníků“ naleznete v tomto odkaze.
