ČR - Sto třicet dva osob v roce 2021 hospitalizovali zdravotníci spinálních rehabilitačních jednotek kvůli poranění míchy úrazem. V jedenácti případech šlo o úraz po skoku do vody, kdy došlo k poškození míchy v oblasti krční páteře.
Podle statistik jde za více než patnáct let o pokles těchto poranění zhruba o polovinu. V roce 2005 bylo hospitalizováno po skoku do vody na spinálních rehabilitačních jednotkách dvacet jedna pacientů s poškození krční páteře. Výrazně ke snížení přispěl program České asociace paraplegiků – CZEPA nazvaný BanalFatal!, kdy lektoři prostřednictvím přednášek, formou kombinace osobní zkušenosti, autentických videí, živé diskuse, na školách, letních táborech a sportovních festivalech, upozorňují, že příčiny úrazu mohou být někdy banální, ale s fatálními následky.
Může následovat celoživotní upoutání na vozík
Lékař Jiří Kříž upozorňuje, že ačkoliv bývají skoky do vody pravidelně ve statistice v celkovém počtu až na třetím místě, za pády a dopravními nehodami, jsou zdaleka nejzávažnější. „Při nárazu hlavou o dno dochází ke zlomenině pátého nebo šestého krčního obratle s rozvojem takzvané tetraplegie, tedy ochrnutí dolních, ale i horních končetin, bezprostředně po úraze je zpravidla proveden urgentní operační výkon, uvolnění stlačené míchy a zpevnění zlomeného obratle. Často je přítomná porucha dýchání s potřebou dlouhodobé umělé plicní ventilace. I když pacient podstoupí několikaměsíční rehabilitaci a podaří se vyřešit všechny zdravotní komplikace, výsledkem je celoživotní upoutání na invalidní vozík. Navíc ochrnutí všech končetin znamená ztrátu soběstačnosti a závislost na pomoci okolí. Tragédií je, že tyto úrazy vznikají zcela zbytečně, většinou z nepozornosti, hlouposti, hecování či přecenění vlastních schopností. Velmi často je na vině alkohol,“ říká důrazně lékař.
Osudná párty
Jeho slova na svém příběhu dokládá Matěj Šíma, který po úraze v roce 2017 bojuje s diagnózou kvadruplegie (ochrnutí celého těla včetně všech končetin a trupu), v segmentu C5. „V noci z 10. na 11. června jsem spolupořádal hudební párty v klubu na Dobříši. Byla to jedna z mnoha akcí, na kterých jsem se podílel. Po hudbě byl tou druhou rutinou alkohol. Nebylo nic neobvyklého jet čtyři dny v kuse. I na Dobříši lítaly panáky a piva, jako by se nechumelilo. Akce se vyvedla. Bylo krásně, nebe bez mraků, dobře přes dvacet stupňů, těšil jsem se na ranní koupání. Poslední, co si pamatuji, je to, že jsem přítelkyni a kamarádům oznámil svůj záměr a ztratil se jim. Zbytek už znám jenom z vyprávění. Že mě moje přítelkyně našla obličejem ke dnu rozpláclého u břehu. Že mě s pomocí dvou náhodných kolemjdoucích vytáhla na trávu. Chrčel jsem. A že mi tím zachránila život,“ vypráví svůj příběh muž na vozíku, který se po pěti letech od osudného úrazu cítí lépe a děkuje své přítelkyni, která mu byla a stále je velkou oporou. Tehdy šestadvacetiletý mladík sice skočil pro něho známé vody, ale neodhadl dálku od břehu a svůj čin provedl moc blízko.
Příběhy handicaovaných, kteří po skoku do vody skončili na invalidním vozíku najdete zde.
Program BanalFatal! – pomáhá již osm let
Program České asociace paraplegiků – CZEPA s názvem BanalFatal! vznikl v roce 2014 za podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky a pojišťovny Kooperativa. Řeší primární prevenci rizikového chování zaměřené na možné úrazy páteře a míchy. Navštěvujeme děti a studenty na dětských táborech a v rámci volnočasových aktivit. Název programu vznikl spojením dvou slov, „banální” a „fatální”. To proto, že dost často se úrazy stávají při banálních situacích (navzdory rozšířenému přesvědčení, že se vážné úrazy týkají takřka výhradně profesionálních sportovců a sportů v závratných rychlostech), a končí fatálními následky. K velkému procentu těchto úrazů dochází při rizikových sportech a sportovních úkonech (skoky do vody, parkour, zimní sporty, lezení do výšek…). Více o programu se dočtete na stránce www.banalfatal.cz.
