Most - Kristova léta od svého nástupu do divadla slaví jeho jednatel Václav Hofmann. O rozvoj kultury v Mostě se stará i jako člen komise pro školství a kulturu.
Poprvé nastoupil do Městského divadla v Mostě Václav Hofmann v roce 1985. I když nepůsobil mezi jeho nádhernými zdmi po celou dobu, lze vyjma několika krátkých přestávek říci, že mu věnoval celý život Ježíše Krista, tedy 33 let. Denně se tak setkával s významnými herci, kteří v divadle působili od padesátých let, a nyní sleduje začátky mladých herců, kteří si vydobývají své místo na výsluní.
Humor dodává sílu
Náplň své práce označuje jako každodenní boj o přežití divadla, když však posloucháte jeho vyprávění, pochopíte, že tento člověk i vše špatné přebije humorem. „Za těch třiatřicet let už můžu bilancovat. Některé věci zůstaly stejné, jiné se změnily. Myslím, že naprosto dokonale stav divadla vyjádřil herec Jan Tříska v rozhovoru, který před lety vyšel v časopisu Playboy. Tam pronesl, že v divadle je už od roku 1956 a celý život, co v něm působí, je divadlo v krizi,“ vypomůže si citací jednatel instituce, která sídlí v jedné z nejkrásnějších budov současného Mostu.
Aby jí byla i nadále, o to se musí postarat právě on. „Zatímco umělečtí šéfové se starají o to, co hrajeme, mojí povinností je zajistit, abychom měli na platy, teplo a vodu. Jednodušeji už to vyjádřit nejde,“ směje se Hofmann a upozorňuje, že pokud si divadla vydělají na 20 % svého rozpočtu, jsou na tom velice dobře. „Divadlo spolyká miliony, často za věci, které divák nemůže ani vidět. Ale jsem si jist, že nových baterií na toaletách si určitě všimnou,“ přechází při vyprávění opět do humorného tónu. S úsměvem vzpomíná i na radu, kterou dostal od zkušené kolegyně, která na něj v jeho kariérních počátcích měla dohlížet: „Tenkrát mi říkala, víš Vašíku, musíš si vybrat. Buď tu budeš mít pořádek, anebo tě všichni budou mít rádi.“
Václav Hofmann, ODS – 5. místo na kandidátce
- 64 let, jednatel Městského divadla v Mostě
- člen komise pro školství a kulturu
- Den Magistra E. Kelleyho a Mostecké slavnosti jsou jeho nápadem
- od založení Euroregionu v roce 1992 předsedou české komise pro mládež a kulturu
- mnoho Mostečanů zná Václava Hofmanna jako tanečního lektora, kurzy společenského tance vede nejen v Mostě již čtyřicet let
Vidět však není ale i část práce jeho kolegů, uměleckých šéfů. „Divadlo je práce s obrovskou spoustou lidí a co člověk, to originál. Co je pro jednoho role, o které řekne, že tohle už fakt nikdy, pro jiného je tatáž role životní příležitostí, nebo vítanou změnou. Jeden by nejraději reprízoval dvakrát do měsíce, s dalším marně ladíte v jeho diáři termín, kdy má volno. A vy všechny ty lidi, kteří mají každý na danou věc jiný názor, musíte udržet dohromady. Někdy se to zdá nemožné, ale je to právě to, co se vám na práci v divadle líbí. Ta rozmanitost. Tady opravdu nemůžete říct, že byste se začal po letech nudit,“ vysvětluje Václav Hofmann. A opět přidává příklad, který je jeho humoru vlastní: „Umělečtí šéfové nyní připravují plán na rok 2020. Vyberete si jistou hru, ve které bude excelovat konkrétní herečka a ona přijde s tím, že možná bude chtít další miminko, to nám ty holky dělají pořád. A to nemluvím o tom, jak se orosíte, když vám herec před vystoupením zavolá, že se zranil.“
Publikum pořád dokáže překvapit
Člověk by řekl, že by mu takový stres za tu námahu nestál, i na to má Václav Hofmann odpověď: „Neznám zaměstnání, kde by pracovník tak často zažíval radostný pocit z úspěchu. Po každém představení, které se povede. Ročně máme osm premiér, takže minimálně osm vrcholů, které vás stále ženou dopředu. I kdyby se stalo, že by hra byla přijata velmi vlažně, což jsem zažil za tu dobu opravdu jen párkrát, tak pořád máte před sebou další možnost to napravit,“ podotýká jednatel divadla. A také se mu líbí, jak jej mostecké publikum stále dokáže překvapit. „Nechtělo se mi uvěřit, že se na Ceně diváka za rok 2016 pro nejoblíbenější inscenaci, což byl Podivný případ se psem, shodli starší i mladší diváci. To mě velmi překvapilo. Nebo jsem se hrozil návrhu, že budeme hrát hru Splašené nůžky, která je založena na spolupráci s publikem. Měl jsem strach, že zde se to nechytí. A mýlil jsem se, spolupráce funguje perfektně, lidi láká přijít opakovaně, protože jsou tři různé verze, jak to může dopadnout,“ vysvětluje Václav Hofmann.
S humorem reaguje i na poznámku, že pro Ježíše Krista byl třiatřicátý rok konečnou. „Třeba přijde i ukřižování. De facto, kdo bude případným Pilátem Pontským, to teď ještě ani nevíme,“ směje se při narážce na budoucí představitele města Mostu, kteří vzejdou z podzimních voleb, a dodává, že je zbytečné se tím trápit. „Přednější je sehnat peníze na opravu střechy divadla,“ uzavírá Václav Hofmann.
Jakožto letitý člen ODS figuruje na kandidátní listině této strany na páté příčce, pokud bude zvolen, logicky se bude opět zasazovat hlavně o kulturní život ve městě a pokračovat v započaté práci. „Co se určitě v komisi na jeho popud výborně vydařilo, je nastavení systému přidělování dotací města na nejrůznější kulturní akce. Žádný pořadatel neodešel s prázdnou a systém je spravedlivý,“ zhodnotila další členka této komise Libuše Hrdinová.
