Ústecký kraj - Pomáhat nezištně druhým je svým způsobem dar. Pomáhat pro pocit, že někomu uděláte radost, vytáhnete ho z bryndy, nebo jednoduše nechcete některé věci nechat jen tak. Hana Machová pomáhá pořád. Mají to u nich krvi. A v kořenech. Kdybych ale měla napsat pár příkladů, jak ji rodiče od dětství vedli k tomu, že pomáhat lidem je v životě nejvíc, budeme tu ještě zítra.
Hana Machová pracuje v salesiánském středisku v Proseticích. Kromě toho se věnuje pomoci rodinám s předčasně narozenými dětmi, prostřednictvím spolku Nedoklubko. Ten podporuje nemocniční oddělení předčasně narozených dětí, snaží se zvyšovat povědomí veřejnosti o této problematice a pomáhat především těm, kterých se to týká nejvíc. Rodinám s předčasně narozenými dětmi.
Na úterý 17. listopadu připadá Celosvětový den předčasně narozených dětí. (U nás se slaví už 16. listopadu, vzhledem k oslavám Sametové revoluce.) V tento den se rozzáří významné nemovitosti na celém světě purpurovou barvou. Také v Čechách, kde se ročně narodí více než 9 tisíc nedonošených dětí, se zapojila řada měst. Mimochodem, věděli jste, že nedonošené miminko může vážit jen půl kilogramu a vejde se do dlaně? S tím souvisí logická dedukce, jak neuvěřitelnou práci odvádějí lékaři a sestry, aby nedonošené dítě ustálo svůj složitý příchod na svět, aby to zvládlo.
Hanko, jak ses ke spolupráci s Nedoklubkem dostala?
Ještě když jsem byla v centru Větrník na Nové Vsi, pomáhaly jsme s ženskými porodnickému oddělení teplické nemocnice. Šily jsme povlečení, povlaky, zavinovačky. Čas od času jsem do nemocnice zašla, zeptala se, co potřebují a podle toho jsme postupovaly dál. Pak jsem objevila spolek Nedoklubko, který se zaměřuje na podporu všeho, co se týká nedonošených dětí, zejména rodičů, pro které to bývá nová, překvapivá situace.
Jaké jsou aktivity Nedoklubka?
Nedoklubko má své lidi po celé republice. Pořádá různé kampaně a projekty. Jde v první řadě o podporu. Jak samotným oddělením pro nedonošené děti, tak především rodičů těchto dětí. Vydává i časopis. Minulé číslo bylo například celé o tatíncích. Prostřednictvím sdílených informací stoupá povědomí o problému. I to, jak je důležité, aby ti, kterých se to týká, věděli, že v tom nejsou sami.
V Nedoklubku pracuje velká část žen, které mají předčasně narozené dítě, stejně jako předsedkyně spolku Lucie Žáčková. Sdílejí své zkušenosti, pocity, rady. Je to povzbudivé pro rodiče, kterým se narodí nedonošené miminko. Prostřednictvím Nedoklubka vidí, že i v momentě, kdy situace nevypadá růžově, může všechno nakonec dopadnout dobře. Doktoři a sestřičky jsou úžasní a dnes už se dá spousta věcí zvládnout.
Co všechno v rámci Nedoklubka vyrábíte?
V loňském roce jsem oslovila web Caramilla.cz, což je portál šití pro děti. Pro Nedoklubko vytvořili střih na bodýčka a čepičky. Takové velikosti se totiž běžně nevyrábějí. Předčasně narozená miminka jsou velmi malá a konfekční velikosti jim samozřejmě nesedí. Takže pro miminka šijeme bodýčka, čepičky, ponožtičky, háčkujeme chobotničky, které se dávají do inkubátoru. Všechno je to takové pestré, veselé, barevné. Ty barvy slouží i jako psychická vzpruha po maminky a sestřičky. Mimo to šijeme i potahy přes inkubátory deky a chystáme se na prostěradla.
Proč chobotničky?
Háčkované chobotničky. S tím přišla Klára Skalníková. Vytvoří se velká chobotnička a k ní do páru potom menší, ve stejné barvě. Ta velká chobotnička zůstane u miminka v inkubátoru a maminka si vezme s sebou domů tu malou. Psychicky vzniká pocit propojení. Podobné to je třeba s vánočními koulemi. Máme sponzora, který nám je vyrábí. Když se narodí dítě na Vánoce a musí zůstat v inkubátoru, může si maminka vzít kouličku domů a pověsit si jí na stromek. Efekt je podobný, jako u chobotničky.
Blíží se Světový den předčasně narozených dětí. Řada českých měst už se do akce zapojila. Proč myslíš, že ta ostatní váhají?
Letos by se přidala určitě zase další města. Vzhledem k situaci, která nastala, ale nebyl čas řešit takové věci. V některých městech to navíc není tak horké téma. Například v Teplicích je oddělení pro děti až od 1,5 kilogramu. Když jsou děti menší, tak se rodí v Mostě, v Ústí nebo se tam převážejí. Čili zapojují se především ta města, kde je v nemocnici oddělení pro nejmenší nedonošené děti. Říkáme pro děti do dlaně.
Co se Nedoklubku kromě zmiňované podpory ještě podařilo?
Toho je spousta, tak jen pro představu. Například pro mosteckou nemocnici jsme zajistili dětem nové postýlky. Do teplické nemocnice model nedonošeného miminka, aby se lékaři i sestry mohli učit, jak poskytovat dětem první pomoc.
V čem vidíš zásadní smysl Nedoklubka?
Jednak v podpoře náročné práce sester a doktorů, kteří pracují na odděleních pro nedonošené děti. Současně také v pomoci lidem, kterým se narodí miminko předčasně. Aby věděli, že v tom nejsou sami. Dostávají od nás i vzkazy, myšlenky a rady rodičů, kteří si tím už prošli. Je pro ně dobré vědět, že je to cesta, po které se dá jít, i když s určitými potížemi.
