ČR - National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 19.–22. března 2021. Výsledky komentuje Senior Research manažerka Lucie Vlčková.
Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.
Index důvěry ve státní aparát se v Česku nyní pohybuje na hodnotě 40 bodů, což je druhá nejnižší hodnota od začátku sledování. Odpovídá stavu postojů v září 2020, kdy nás zasáhla druhá vlna pandemie COVID-19; na podobné hodnotě byl také stav důvěry ve vládu v únoru 2021. Vládě v Česku důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let.
Obdobný stav, který je v Česku, je nyní i v Polsku (40 bodů), hodnota se však od poslední vlny výzkumu snížila o 3 body. Naopak nižší důvěra ve vládní aparát než v Česku byla v této vlně naměřena na Slovensku (35 bodů) a v Bulharsku (36 bodů). Vyšší hodnoty jsme zaznamenali v Maďarsku (44 bodů), kde index od minulé vlny vzrostl o 1 bod.
Index paniky se od počátku roku 2021 v Česku zvyšuje, nyní dosahuje hodnoty 64 bodů, což odráží stav z dubna loňského roku. Podobná situace je také v Polsku (65 bodů), na Slovensku a v Maďarsku (obě země 66 bodů). Naopak lepší situace je nyní v Bulharsku, kde hodnota indexu paniky dosahuje 59 bodů.
Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID- 19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se od počátku roku 2021 postupně zvyšuje, což vzhledem k současné situaci v ČR není překvapivé. Také hodnoty v ostatních zemích narostly zhruba o jeden bod a s výjimkou Bulharska odpovídají nynější čísla stavu přesně před rokem, tedy na konci března 2020.
Srovnatelně s Čechy (63 bodů) jsou na tom i lidé v Bulharsku (63 bodů) a Polsku (61 bodů). O něco hůř pak dopady pandemie vnímají Slováci (68 bodů) a Maďaři (66 bodů). Již od počátku roku je hodnota tohoto indexu na Slovensku z měřených zemí nejvyšší.
Index ochoty k očkování se v průběhu měsíce března zvýšil ve všech měřených zemích. V Česku nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od začátku sledování – 58 bodů. Od poslední vlny výzkumu, která proběhla v únoru, stoupla hodnota indexu v ČR skokově o 8 bodů.
I ve všech ostatních zemích sledujeme nárůst: razantně se projevil v Maďarsku (nyní 57 bodů) – hodnoty se tam od poslední vlny zvýšily o 9 bodů. V Bulharsku se hodnota indexu zvýšila o 4 body (nyní 39 bodů) a na Slovensku o 2 body (nyní 54 bodů). V Polsku hodnota zůstává na stejné úrovni jako v druhé polovině února (50 bodů).
Pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se tak mění: nejvyšší ochota je nyní v Česku (58 bodů) a Maďarsku (57 bodů), poté na Slovensku (54 bodů), v Polsku (50 bodů) a nejméně pak v Bulharsku (39 bodů).
Tempo očkování proti COVID-19 je pomalé
Podle výzkumu National Pandemic Alarm hodnotí převážná většina lidí aktuální tempo očkování proti COVID-19 jako pomalé (74 %), k čemuž se ve větší míře přiklání obyvatelé velkých měst. Pouze 11 % dotazovaných zastává názor, že rychlost očkování je adekvátní; zhruba stejný počet lidí na tuto situaci naopak nemá názor nebo danou situaci nedokáže posoudit (13 %).
S používáním vakcín neschválených EU lidé nesouhlasí
Vzhledem k tomu, že Češi hodnotí systém očkování proti COVID-19 v ČR jako pomalý, je zajímavé navázat otázkou, zda by souhlasili s použitím dalších vakcín, které se objevily na mezinárodním trhu, ale Evropská léková agentura (EMA) je (zatím) neschválila či nedoporučila.
Z respondentů Českého národního panelu tuto možnost více než polovina odmítla (56 %); nechtěli by tedy přistoupit k očkování jinými vakcínami než těmi schválenými EMA. Ve větší míře to odmítají ženy, lidé z Prahy a Středočeského kraje, vysokoškoláci a také lidé do 34 let. Zhruba čtvrtina dotazovaných by naopak používání takových vakcín schvalovala (26 %), s čímž se ztotožňují spíše muži, lidé nad 45 let a také lidé s nižším vzděláním. Stranou pak stojí 18 % nerozhodných, kteří na tuto situaci nemají názor nebo ji neumí posoudit.
